Premiér prý považuje zrušení pořadu za vnitřní záležitost České televize. Ilustrační foto | foto: MF DNES

Na zrušený pořad Bez obalu si stěžoval Úřad vlády

  • 1147
Před dvěma dny premiér Jiří Paroubek hlásil, že se zrušením kritického pořadu ČT Bez obalu nemá nic společného. Teď však vyšlo najevo, že už před měsícem Úřad vlády po tvrdých opatřeních vůči pořadu volal. Na přímý Paroubkův pokyn poslal jeho šéf stížnost vedení ČT i radním, kteří na ni dohlížejí.

"Musíme vznést velice vážné výhrady a protestovat proti jeho obsahu," napsal šéf Úřadu vlády Ivan Přikryl, když kritizoval jeden z dílů, který si dělal legraci ze schůzky Paroubka s exprezidentem Václavem Havlem.

"Pokud má program Bez obalu ambice být satirickým obrazem, karikaturou či něčím podobným, pak by se neměl dotýkat vážných témat s vážně míněnými závěry. Dosud tomu tak nebylo - jde o investigativní pořad, který chce poukázat na vážné problémy našich dní. Pak je ale na místě požadavek objektivity, politické vyváženosti, vážnosti a důkazní podloženosti. Jde o jakousi fatu morgánu vydávanou za reflexi skutečných událostí," psalo se ve stížnosti.

"Nelze jinak než protestovat u vedení České televize, její rady a též Rady pro rozhlasové a televizní vysílání tak, aby se toto médium, vytvářející v poslední době vlastní politiku, vrátilo ke svému poslání: objektivní a nezávislé žurnalistice," napsal Přikryl v dopise.

Přestože v dopise nebylo výslovně řečeno "zrušte pořad", pro lidi z branže byl přesně takovým pokynem. Premiér Jiří Paroubek přitom ještě v pondělí prohlašoval, že rozhodně nikdy nepožadoval zrušení tohoto pořadu. - více zde

"Premiér považuje zrušení pořadu za vnitřní záležitost České televize," říkala jeho mluvčí Lucie Orgoníková.

Tento dopis nebyl v žádném případě jediný způsob, kterým Paroubek velmi ostře kritizoval Bez obalu. Už v dubnu, když byl ještě ministrem pro místní rozvoj, označil v rozhovoru pro BBC televizní pořady Bez obalu a satirické Budování státu za "politickou pornografii".

Vedení ČT odmítá, že pořad zrušili kvůli dopisu z Úřadu vlády. "Pan premiér Paroubek není mým velitelem, jsem ředitelem svobodné televize a děláme to, co uznáme za vhodné ve prospěch diváků," říká šéf České televize Jiří Janeček.

"Jestli mi bude někdo podsouvat, že něco rušíme podle toho, co řekl nějaký Paroubek nebo nějaký politik, tak to není pravda," dodal Janeček.

Veřejnoprávní televize doposud zrušení pořadu, který pro ni vyráběl Milan Šíma na zakázku, vysvětlovala tím, že jeho výroba byla příliš drahá. Ve středu ČT poprvé oznámila další důvod: problém se způsobem financování pořadu.

Šíma dělal pro vládu
Autoři Bez obalu uzavřeli smlouvu s Úřadem vlády, podle níž měli do svého pořadu zařazovat příspěvky na propagaci Evropské unie. A to samozřejmě za finanční odměnu. Podle ČT si tak vlastně nechali za program zaplatit dvakrát: jednou od televize, podruhé od vlády.

"Byla to od něj (Šímy) sprosťárna. On vlastně prodal vysílací čas televize Úřadu vlády. Když jsme na to přišli, ihned jsme to Šímovi vytkli. Měl jsem možná už tehdy postupovat razantně," řekl šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal.

Moderátor a zároveň autor pořadu Milan Šíma spolupráci s vládou přiznává s tím, že příspěvky pro vládu zrušil hned po výtce od vedení ČT. "Stačili jsme odvysílat dva příspěvky, ale peníze jsme za to od Úřadu vlády neinkasovali," říká Šíma.

Ten je přesvědčen, že tyto výhrady jsou jen zástupný problém. O politickém tlaku mluvit nechce. "Nemám pro to důkazy," tvrdí. Jestli byl pořad, který každý týden sledovalo více než šest set tisíc diváků, nakonec zrušen kvůli Paroubkovým výhradám, nebo finančním nesrovnalostem, dnes není nikdo schopen rozsoudit.

"Kvůli tomuto pořadu jsem nikdy necítil žádný politický tlak, skutečně mi kvůli tomu nikdo nevolal," tvrdí Šámal. Nikdo sice "nevolal", ale Přikryl v kritickém dopise k jednomu dílu Bez obalu napsal: "Šlo o účelové, hrubé a podstatné zkreslení skutečnosti."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video