Není tedy pravda, že pronájmem budovy v centru Moskvy soukromé firmě z Rakovníka stát netratí ani korunu, jak stále opakuje ministr Kavan. Naposledy v úterý prohlásil: "V případě naší smlouvy nebyla prokázána ztráta ani jediné koruny."
Ministr Kavan také konstatoval, že nevidí důvod ke své rezignaci, přestože smlouvu, která porušuje ruské zákony i mezinárodní úmluvu, podepsal a veřejně ji obhajoval.
Kolik milionů stát na smlouvě tratí a kdo je za ni zodpovědný, bude jedna z věcí, o kterou se budou přímo v Moskvě v nejbližších dnech zajímat lidé ze speciální policejní Služby pro odhalování korupce (SPOK). Ministerstvo oficiálně odmítá odpovědět na otázku, z čeho vypočítalo částku 28 milionů korun za pronájem Českého domu.
"Do té doby, než případ vyšetří SPOK, nebudeme se k ničemu vyjadřovat," uvedla pracovnice tiskového oddělení Jiřina Valentová. Vysvětlit to odmítl i ředitel firmy Stanislav Brei a Karel Srba, který pronájem za ministerstvo zahraničí připravoval a kvůli aféře v úterý rezignoval na post generálního sekretáře. "Nemíním se tím zabývat, mám teď dovolenou," řekl včera Srba.
Částka 28 milionů není vysvětlena dokonce ani ve smlouvě mezi ministerstvem a firmou Hotel Český dům. "Firma má podle smlouvy platit ministerstvu odměnu, když není jasné ani to, jaký má být právní charakter této odměny, zda jde o nájem, podíl na tržbách, odvod zisku," upozornil ve své analýze právník Tomáš Sokol, který smlouvu označil za korupční.
Firma vydělá hlavně na pronájmu
Rakovnická firma Hotel Český dům získala bez výběrového řízení do pronájmu nejen hotel v centru Moskvy, ale i sto padesát bytů, osmdesát kanceláří a garáže pro padesát aut. To vše patří pod jeden obří komplex nedaleko Kremlu, který patří zastupitelskému úřadu.
Smlouva mezi ministerstvem zahraničí a firmou se sice jmenuje Smlouva o provozování hotelu Český dům Moskva a mluví o 28 milionech nájemného ročně, skrývá však příjem i z pronajímání "nehotelové" části komplexu. Právě to je zlatý důl.
Pracovníci ministerstva zahraničních věcí, bývalí zaměstnanci Českého domu a zástupci firem, kteří mají v budově své kanceláře, odhadují celkový roční příjem provozovatele na 90-130 milionů korun.
"V době, kdy Správa českých center obhospodařovala byty, kanceláře a garáže v Českém domě, tedy do roku 1998, byly z nich roční příjmy 90 milionů korun," uvedl například pracovník ministerstva zahraničí, který trval na anonymitě, protože se bojí o místo.
Výnosy z hotelu mohou dosahovat až 37 milionů (v případě, že by 40 pokojů bylo obsazeno po celý rok). Naproti tomu náklady na chod komplexu a platy zaměstnanců představovaly zhruba 30 milionů korun.
V letošním roce se však náklady společnosti velmi podstatně sníží.
Doposud totiž pracovalo v Českém domě patnáct českých zaměstnanců, jejichž platy se pohybovaly kolem dvou tisíc dolarů (v přepočtu 77 tisíc korun) měsíčně. Při přechodu domu do rukou firmy Stanislava Breie, který do té doby Český dům vedl jako atašé, byli tito lidé propuštěni a vrátili se do Prahy. Nahradili je lacinější "místní" síly s platem zhruba desetkrát nižším.
Jak z výše uvedených čísel dospěl ministr Jan Kavan k částce 28 milionů korun, kterou má firma Hotel Český dům platit jako nájemné v průběhu příštích pěti let státu, nikdo nevysvětlil. Ve smlouvě nic takového není. "Úplný popis hotelové a ubytovací kapacity, jakož i další parametry jsou přesně popsány v dokumentu nazvaném Projekt privatizace činnosti Českého domu Moskva, jenž tvoří nedílnou součást této smlouvy," stojí v dokumentu.
Tento Projekt však ministerstvo nezveřejnilo, ačkoliv jej o to MF DNES žádala. Představitelé ministerstva neodpověděli ani na otázku, proč byl do soukromých rukou převeden právě ziskový Český dům, kdežto ztrátový hotel Čertanovo (další moskevská budova spadající pod ministerstvo zahraničních věcí) skončilo pod Správou českých center.
Na pokrytí ztrát Čertanova přitom v minulosti používal Kavanův úřad z velké části právě zisků pocházejících z Českého domu. Nyní budou muset jít dotace na ztrátové Čertanovo ze státního rozpočtu.
Převod domu na společnost Stanislava Breie organizovala na ministerstvu velmi úzká skupina lidí: kromě generálního sekretáře Karla Srby to byla například náměstkyně Helena Opolecká a ministr Jan Kavan. Smlouvu, kterou vůbec neviděli právníci ministerstva ani ostatní náměstci, posoudila pouze advokátní kancelář Jiřího Teryngla, která zároveň pracovala pro firmu Hotel Český dům.
