Primář dětské kliniky českobudějovické nemocnice Vladislav Smrčka potvrdil, že se s tak velkým počtem dětí poštípaných vosami v nemocnici dosud nesetkal.
Přemnožení vosPodle Aleše Bezděka z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd stojí za velkým množstvím vos teplé počasí a dostatek potravy. Pokud je teplo a zraje hodně ovoce, jsou vosy aktivnější. "Přitom je rozdíl, kolikrát vosa, ale i sršeň, použili jed předtím, než bodli vás, protože ten jed se musí nějakou dobu tvořit. Takže pokud by vás jedna vosa bodla do ruky třikrát, množství jedu se výrazně snižuje," vysvětlil entomolog. |
"Za svoji téměř třicetiletou praxi nepamatuji tolik dětí poštípaných vosami u nás jako letos. Ani ne včelami, ani ne sršni, ale jednoznačně vedou vosy," řekl Smrčka.
Malé pacienty přiváží na dětskou kliniku záchranka i rodiče. Některým z nich stačí ambulantní léčba, ale řadu dětí, zejména těch, které jsou poštípané do krku, obličeje nebo hlavy, musí pediatři hospitalizovat.
"V posledních týdnech přijímáme nejméně dva pacienty denně. Převažují předškoláci, ale i školáci, kteří byli třeba na houbách a šlápli na vosí hnízdo nebo v něm šťourali klacíkem," upřesnil primář.
Posádky záchranek převezly během prázdnin už na 200 pacientů poštípaných agresivním bodavým hmyzem.
"Vozíme je poměrně často, přitom nejméně deset lidí s těžkou alergickou reakcí, která předchází anafylaktickému šoku. Ten člověk má otok krku, kopřivku a prudký pokles krevního tlaku, jeho život je vážně ohrožen. To, co dřív dělaly včely, tak v současné době často dělají vosy," objasnil ředitel jihočeské záchranky Marek Slabý.
Záchranáři přitom většinou jezdí pouze k bodnutím, která vyvolají alergickou reakci nebo pokud člověk dostal víc vpichů v oblasti krku a úst, kdy hrozí otoky a následné dušení.
"V těchto případech by se měla záchranka volat vždy. I lidé, kteří nejsou alergičtí na pobodání hmyzem, mohou dostat alergickou reakci," varuje Slabý.