Kdo za to může? Proč ještě nikdo neodstoupil? Ze všech stran se valí otázky, jejichž odpovědi jsou ale naprosto prosté, jen je nikdo nechce slyšet.
Předně si musíme uvědomit, že trať byla řádně schválena pro provoz příslušným drážním správním úřadem. To, že trať není nebezpečná, dokládá i to, že mnoho desítek let se tam nic (závažného) nestalo.
Nyní, pravděpodobně selháním jednotlivce (ne systému!), se odehraje tragédie a všichni se probudí. V televizi se dovíte, že podle místních byla jen otázka času, kde se stane taková nehoda, a že pochybil i Dopravní podnik. Nikdo z místních ale nedal žádný podnět některé z institucí (policie, drážní inspekce, drážní správní úřad, Dopravní podnik), aby se způsobem zabezpečení zabývala.
Připustíme-li vinu třeba Dopravního podniku (za to, že trať lépe nevybavil), pak stejnou vinu mají i ti místní, kteří "věděli“, že se stane na takto vybavené trati nehoda, a nic s touto informací nepodnikli!
Opatření, která na místě nehody nyní provádí Dopravní podnik, jsou určitě správná. Bohužel člověka zamrazí, když si uvědomí, že ostravský DP tato opatření vůbec nemusí provádět! Pokud má totiž provozovatel dráhu provozovanou dle předpisů, není důvod, aby na ní zastavoval provoz (a ani mu to nikdo nemůže nařídit). DPO se sám o své dobré vůli rozhodl zvýšit stupeň zabezpečení, byť mu to žádné nařízení neukládá.
Je bez diskuze, že je to krok správným směrem. Kritici tvrdí, že to mělo být už dávno. Už ale mlčí o skutečnosti, že v dávno schváleném investičním záměru pro letošní rok bylo plánované položení optického kabelu podél trati, což je začátek budování technického zajištění proti chybě řidiče tramvaje. Jistě, zařízení tam mohlo být už dávno, ale jak je vidět, DPO situaci řešil a nesnažil se hrát pozici mrtvého brouka, jak je mu nyní předhazováno.
Z celostátního pohledu na tragédii v Ostravě vyplývá mj. také jistá absurdita – v Ostravě zahynuli tři lidé a všechna média to již čtyři dny mají jako hlavní téma. Přitom za první dva týdny v dubnu zahynulo na českých silnicích čtyřicet osob, tedy třináctkrát více. A šílí snad média a obviňují někoho ze špatné kvality silnic či předpisů? Ne. Důvod je prostý – lidé si prostě zvykli na to, že na silnici pořád někdo umírá, a tak nepožadují žádné technické zařízení, které by zaúčinkovalo v případě selhání řidiče. Ale když se (jednou za dlouhou dobu) srazí tramvaje v Ostravě, je z toho velká mediální kampaň. Není to trochu nepoměr?
Dovolím si ještě další přirovnání. Na železničních přejezdech bez závor zahynulo loni v České republice pětadvacet osob a dalších 108 bylo zraněno. Na přejezdech se závorami ukončilo loni svůj život šest osob a devět jich bylo zraněno. Není to dostatečný důvod pro to, abychom prohlásili všechny přejezdy bez závor za nebezpečné a okamžitě trvali na jejich zavření do doby, než tam budou závory? Přitom logika je stejná jako v případě ostravské tramvaje – vyšší způsob (technického) zabezpečení eliminuje chybu lidí. Proč ho najednou všichni vyžadují jen v jednom konkrétním případě v Ostravě a nechtějí ho řešit obecně (třeba na těch přejezdech)?
Lidé budou chybovat vždy – v loňském roce zavinil lidský faktor např. šedesát sedm procent všech nehod způsobených provozovateli drážní dopravy, do stejné kategorie bude zřejmě spadat i ona tragická srážka tramvají. Bohužel, vyšší technické zabezpečení je především otázkou peněz. Nebo spíš ochoty – zde je příklad ze života.
Drážní inspekce už dlouho usiluje o to, aby na železničním přejezdu ve Veselí nad Lužnicí byly nainstalovány závory. Důvod? Osm nehod za posledních pět let, jeden mrtvý, osm zraněných a škoda téměř šest milionů korun. Všechny nehody mají jedno společné – řidiči přehlédli blikající světla. Pokud by tam byly závory, určitě by si jich všimli. Už v roce 2005 drážní inspekce požadovala instalaci závor na tento přejezd. Ty tam ale zatím nejsou, protože přejezd odpovídá všem předpisům (není nebezpečný), takže není zákonem daná možnost, jak donutit provozovatele dráhy ke zvýšení zabezpečení. Vlastník dráhy se pouze vyjádřil, že v letech 2011–2013 bude přejezd nahrazen mimoúrovňovým křížením. A hotovo. Kupodivu to nezajímá ani pojišťovny, které všechny škody uhradily. A média už vůbec ne.
Proto není fér, že každý teď kope do ostravského Dopravního podniku, který i bez upozornění zvnějšku začal sám situaci řešit, když v této zemi je několik dalších míst, kde je riziko větší. Výše uvedený příklad z jihu Čech je totiž jen jedním z praxe, jak se také provozovatel dráhy může chovat. Jenže zatímco nehody na přejezdech nikoho nepřekvapí, srážka tramvají je událostí. Smutnou, tragickou. Ale ne tak častou. Naštěstí.
