Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Kde ale vzniklo tak silné očekávání příchodu mesiáše, člověka Bohem vybraného a vybaveného od něj mocí, aby napravil tento svět? Ve svém komentáři pro MF DNES píše bývalý ministr bez portfeje a zakladatel ODA Pavel Bratinka.
V pátek si většina křesťanů připomínala smrt Ježíše Krista, o kterém věří, že byl člověkem i Bohem. Bůh se stal plně člověkem a sdílel všechnu omezenost a zranitelnost, kterou my všichni zažíváme ve svém životě – včetně strachu ze smrti a její absolutní moci obrátit vše v prach. Denně na celém světě smrt drtí smutkem nespočetné zástupy nás lidí. Křesťané ale trvají na tom, že smrt Ježíše Krista oznamovala poslední okamžiky její absolutní moci, neboť za pár hodin poté svým vzkříšením smrt porazil. A tím ji porazil pro všechen náš lidský rod.
Nejen pro dnešní nekřesťany zní tento výklad šířený věřícími již vzápětí po zmrtvýchvstání jako bláznovství vymyšlené nějakým výstředním intelektuálem. Opak je ale pravdou. Začala ho hlásat náhodná „sebranka“ osob, mezi nimiž byli obyčejní rybáři i jeden výběrčí daní nedobré pověsti. Byli to však Izraelité, kteří vyrůstali v prostředí prosyceném velkým očekáváním zásadní změny jejich světa. Abychom pochopili proč, musíme sáhnout po jiné knize než Novém zákoně, a to po Starém zákoně.
Proroci ve Starém zákoně nebyli žádní jasnovidci-hlasatelé neodvratné budoucnosti. Snažili se ukázat svým současníkům, jaké důsledky bude pro ně a jejich zemi mít jejich špatné chování, pokud se včas nevzchopí a nezmění se.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
