Česko na počátku března vyhlásilo kvůli migrační vlně uprchlíků před ruskou invazí na Ukrajinu nouzový stav. Na konci měsíce přijalo krizové opatření, podle kterého zastupitelské úřady nepřijímají žádosti o vízum a povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu od Rusů a Bělorusů.
Výjimku ze zákazu mají rodinní příslušníci občanů ČR a Evropské unie žijící v Česku či lidé pronásledovaní totalitními režimy Ruska a Běloruska. Opatření je platné do konce nouzového stavu, tedy do 31. května.
Ministerstvo nyní navrhuje zakotvit opatření do zvláštních zákonů přijatých kvůli ruské invazi a následné migrační vlně. Opatření se podle něj osvědčilo, ale vyžaduje delší dobu trvání.
„Lze mít důvodně za to, že takové omezení bude vytvářet tlak na uvedené státy, který může v celkovém důsledku napomoci ukončení agrese a návazně i samotné migrační vlny touto agresí vyvolané,“ uvedlo vnitro. Podle něj mohou navíc Rusové a Bělorusové v Česku ohrožovat bezpečnost země.
Rusové k nám nemohou, hlásí podniky i lékaři. Případy prověřuje inspekce |
V zákoně by také měla být třídenní lhůta na to, aby Ukrajinci nahlásili změnu pobytu. Podle ministerstva musí mít samosprávy přehled kvůli zajištění ubytování, míst ve školách a školkách či pracovních příležitostí. Návrh také zkracuje na 180 dnů dobu, po kterou Ukrajincům s vízy dočasné ochrany bude stát hradit zdravotní pojištění.
„Dobu 180 dnů lze považovat za dostatečnou na to, aby si mohli zajistit příjmy ze zaměstnání či z podnikání, a mohli se tak podílet na příjmech do systému,“ uvádí ministerstvo v předkládací zprávě. Nadále bude stát platit pojistné například za uchazeče o zaměstnání, lidi pečující o malé děti či důchodce.
Vnitro chce, aby Sněmovna a Senát posoudily zákon ve zkráceném jednání.
