Miloš Zeman krátce po 15. hodině odvolil v Lánech (8. října 2021) | foto: Twitter Jiří Ovčáček - Prezident mluvčí

Zeman jako prezident bez pravomocí? Ústavní právníci se přou, zda je důvod

  • 731
Parlament České republiky, tedy shodně senátoři i poslanci, by mohli hlasovat o zbavení prezidenta Miloše Zemana jeho pravomocí. Alespoň pokud by došli k názoru, že prezident již není schopný nadále vykonávat úřad. Jestli je již na čase, aby začal Parlament o této možnosti jednat, se ale ústavní právníci neshodnou.

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je v posledních dnech a týdnech předmětem debat a spekulací. Poté, co Zeman odvolil za pomoci přenosné urny a zrušil svou účast v nedělním pořadu televize Prima, se hovoří i o tom, zda je způsobilý nadále vykonávat úřad.

Jak vysvětlil ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch, pokud by Parlament došel k takovému dojmu, může přijmout usnesení, že prezident republiky již není způsobilý vykonávat úřad, a aktivovat tak článek 66 Ústavy ČR. 

Souhlasit by musely obě komory, rozhodnutí by musela učinit nadpoloviční většina přítomných poslanců i senátorů. „Ale měl by vycházet z nějakých konkrétních podkladů, v daném případě ze zdravotní dokumentace nebo nějaké lékařské zprávy, která by byla za tím účelem poskytnutá,“ uvedl pro iDNES.cz.

Za Zemanem přišla v Lánech komise s urnou, Hrad zveřejnil fotografie

V praxi by tak poslanci a senátoři museli hlasovat dvakrát. Nejprve by si museli vyžádat zmíněnou dokumentaci. Rozhodnout mohou i bez ní, pokud by se ale prezident bránil u Ústavního soudu, je podle Gerlocha zjevné, že by v takovém případě vyhrál.

Zákon totiž přímo nepočítá se zdravotní nezpůsobností. „V zásadě se vychází z toho, že by to měla být nesporná situace. Tedy situace, kdy je třeba prezident republiky unesen nebo se dlouhodobě zdržuje třeba v zahraničí a odmítá se vrátit či je v bezvědomí a nemůže vykonávat úřad,“ vysvětluje Gerloch, za jakých podmínek by mohlo dojít k odebrání pravomocí.

6. října 2021

Důvodem naopak podle něj není jen nemoc či hospitalizace. I v nemocnici totiž může hlava státu úřad vykonávat, přijímat návštěvy, jednat či rozhodovat.

Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) není teď doba na to uvažovat v souvislosti se zdravotním stavem prezidenta Miloše Zemana o užití článku 66 české ústavy. Vystrčil to řekl dnes ráno v Telči na Jihlavsku, kde hlasoval ve volbách do Poslanecké sněmovny. 

O zdravotním stavu prezidenta Zemana je podle něho nyní společnost informovaná, byť to některým může připadat jako nedostatečné. „Lidé, kteří se starají o pana prezidenta, kteří jsou informování o jeho zdravotním stavu, tak jsou nositeli poměrně velké odpovědnosti. Protože úkoly, které jsou před panem prezidentem, jsou zásadní pro fungování České republiky. Věřím, že si to uvědomují, že jsou nositeli takto velké odpovědnosti. A že se budou odpovědně chovat a že všechny informace, které by veřejnost měla vědět, případně alespoň někteří nejvyšší ústavní činitelé, předávají. Protože kdyby tak nečinili, tak by se chovali nezodpovědně a já doufám, že tuto zemi mají rádi,“ řekl dnes Vystrčil.

Je čas hlasovat? Právníci se neshodnou

Zda by mělo plénum hlasovat o prohlášení prezidenta Zemana neschopného vykonávat funkci, již jednala senátní komise pro Ústavu ČR dvakrát, a to v červnu a v červenci. Tehdy jednání ale nedoporučila. 

„Vzhledem ke konkrétní situaci zřejmě ne. Ta se samozřejmě může vyvíjet, ale nyní nikoli,“ řekl Gerloch na dotaz, zda již podle jeho názoru dospěla situace do fáze, kdy by měli poslanci o možnosti prohlášení Zemanovy nezpůsobilosti vykonávat úřad jednat.

Zeman je nemocný. Nebude v televizi, zvažuje odložit schůzku s Babišem

S ním však nesouhlasí ústavní expert a právník Jan Kysela. „Teď jsme v situaci, že prezidentovo tělo bez ohledu na stav mysli přestává fungovat v míře, která mu umožňuje být plnohodnotným prezidentem republiky. Už na jaře byl dle mého důvod zabývat se ústavním článkem 66, teď jsou důvody o to zřetelnější,“ řekl v rozhovoru pro Seznam zprávy. Dodal, že situace je podle jeho názoru vážná.

Pokud by Parlament odejmutí pravomocí odhlasoval, Zeman by zůstal v úřadu. Přišel by ale o své pravomoci. Ty by přešly částečně na předsedu vlády, částečně pak na předsedu Sněmovny. 

Zeman by se mohl bránit u Ústavního soudu, který by o věci rozhodl přednostně. Když by došel k závěru, že odejmutí pravomocí nebylo odůvodněné, prezidentovi by se vrátily, současně by ale zůstala platná rozhodnutí učiněná předsedou vlády a Sněmovny v mezidobí.

Komplikace v podobě voleb

Nyní ale vše komplikuje ještě jeden faktor: volby do Poslanecké sněmovny. „V zásadě by měla rozhodovat až nově ustanovená Sněmovna. Ta stará sice zůstává do konce volebního období, bylo by to ale historicky poprvé, že by o něčem rozhodovala po volbách,“ popsal Gerloch.

Nová Sněmovna ovšem nemůže zasednout jen tak, musí být předem ustanovena. A ustavující schůzi Sněmovny musí svolat právě prezident České republiky. „Když by ji nikdo nemohl svolat, sejde se třicátý den,“ doplnil ústavní právník. Jinými slovy by se mohlo stát, že by Sněmovna poprvé zasedla až měsíc po volbách, tedy devátého listopadu, a poslanci zvolení v roce 2017 by již zároveň neměli mandát na výkon funkce, který vyprší 21. října. Vládla by jen stará vláda v demisi.

Svolání zasedání Poslanecké sněmovny probíhá písemně. Zeman by se tak s nikým setkat nemusel - stačilo by poslat dopis. „Ke jmenování předsedy vlády sice tradičně dochází osobně, ale jistě si lze představit i to, že by tak učinil jenom písemně,“ uvedl pro Novinky.cz ústavní právník Marek Antoš s tím, že podobně by mohlo proběhnout i následné jmenování zbylých členů nového kabinetu.

KOMENTÁŘ: Uvěřitelnost a provokace. V čem je síla Miloše Zemana

Předseda Senátu Miloš Vystrčil se již dříve pro iDNES.cz vyjádřil, že nyní neplánuje žádat o informace o Zemanově zdravotním stavu.

Zeman byl v druhé polovině září hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Od té doby se šíří spekulace o jeho zdravotním stavu. Mluvčí Jiří Ovčáček v pátek přiznal, že prezident je nemocný. „Prezident Miloš Zeman je léčen ambulantně, součástí jsou pravidelné lékařské kontroly,“ potvrdila poté také mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Jitka Zinke. Navzdory předchozím vyjádřením tak Zeman odvolil za pomoci mobilní volební urny.

22. září 2021


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video