Pokud nakonec Zemanovi muži v tomto souboji uspějí, stejně nebudou mít peníze k dispozici okamžitě. Teprve v květnu o tom totiž bude jednat sněmovna.
"Návrh novely zákona o rozpočtu, který by schodek navýšil, předloží vláda sněmovně na její květnové schůzi," prohlásil Zeman.
|
Jak vláda plánuje rozdělení | ||
| ministerstvo zahraničí | 100 milionů | materiání a humanitární pomoc uprchlíkům mimo území republiky |
| ministerstvo vnitra | 258 milionů | zajištění nezbytné sítě uprchlických táborů na území republiky |
| ministerstvo obrany | 36 milionů | výstavba uprchlického tábora v Albánii |
| ministerstvo obrany | 260 milionů | zajištění provozu polní nemocnice a neozbrojeného letadla |
| ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo zemědělství |
130 milionů | přikrývky, stany, hygienické potřeby a základní potraviny pro uprchlíky |
To ovšem podle ministra financí Ivo Svobody neznamená, že do té doby nepůjde do Kosova žádná pomoc. "Návrh zákona je již technicky připraven. Pro zrychlení hodláme využít institutu legislativní nouze," řekl Svoboda: "Vláda je zatím schopna krýt výdaje ze státního rozpočtu."
Tato varianta, kterou ve středu vláda přednesla, byla ve hře v podstatě od neděle, kdy se ministři předběžně dohodli, že na pomoc uprchlíkům vyčlení asi miliardu korun. Jinou možností, kde vzít peníze na kosovské programy, bylo například najít rezervy v rozpočtech jednotlivých resortů. Ministerští úředníci však tuto variantu ihned, jak se objevila na stole, odmítli s tím, že není odkud brát.
Ministři ve středu přiznali, že o navrhované změně rozpočtu zatím s nikým ze sněmovny nejednali. Příliš mnoho nadšení však nevyvolal záměr kabinetu ani mezi členy sociální demokracie. "Mně osobně ten návrh nepřipadá příliš racionální, protože změna rozpočtu musí proběhnout řádným legislativním procesem, což znamená poměrně výraznou dobu," prohlásil například šéf rozpočtového výboru poslanecké sněmovny Michal Kraus (ČSSD). Dodal, že vláda by také mohla mít peníze pro kosovské uprchlíky pohromadě až v říjnu: "Pokud by byl dodržen celý legislativní postup, pak by se rozpočtová změna mohla schválit někdy v říjnu. Je ale možné využít zkrácených lhůt. Ještě jsem neviděl člověka, který by si půjčil jen proto, aby mohl půjčit někomu jinému. to nemá logiku."
Kraus se domnívá, že rozumnější by bylo, kdyby vláda využila svých možností, které má v zákonu o státním rozpočtu, a pokusila se rozpočtovými úpravami přeskupit příjmy a výdaje. "Jednou z možností je využití některých výdajů plánovaných na NATO, případně bych za menší zlo považoval úpravu rozpočtových příjmů včetně vládou organizovaných sbírek a podobně. Řešení, které nabízí vláda, je tím nejméně racionálním a nejvíce komplikovaným," dodal Kraus.
Zvýšení schodku rozpočtu z 31 na 32 miliard se příliš nelíbí ani smluvně opoziční Občanské demokratické straně. Díky její podpoře však už jednou schodkový rozpočet prošel. "Vláda by se neměla pokoušet tlačit sněmovnu k tomu, aby kývla na další zvýšení rozpočtového deficitu. Spíše by měla hledat tyto peníze jinde," prohlásil v úterý stínový ministr zahraničí Jan Zahradil (ODS). Grémium Klausovy strany pak doporučilo vydat například zvláštní emisi státních dluhopisů. "Jejich nákupem se budou moci občané přímo podílet na této pomoci," řekl mluvčí ODS Lukáš Herold. Tuto variantu podpořila i část senátorů: "Stát by tak získal finance podobně jako na škody z předloňských záplav," podotkl například senátor a šéf ODA Daniel Kroupa.
Proti tomu, aby státní rozpočet měl schodek ještě vyšší, se už z kraje týdne postavila také Unie Svobody, která je ostatně ostrým kritikem již schváleného deficitního rozpočtu. "Myslím, že vláda má dostatek možností ušetřit na výdajích někde jinde," míní předseda poslanců US Karel Kühnl.
Ekonomičtí experti by sice také přivítali, kdyby vláda peníze získala jinak, než zvyšováním státního deficitu. Podle nich ale takový zásah ekonomiku státu nemůže ohrozit.
"Zvýšení deficitu o necelých osm set milionů korun by mělo podle mne naprosto okrajový vliv na ekonomiku," říká například Evžen Kočenda z CERGE.
Podle ekonoma Radomíra Jáče z Commerzbank capital markets by z čistě ekonomického pohledu bylo sice lepší, kdyby se zdroje na pomoc Kosovu dokázaly ušetřit v rámci stávajícího rozpočtu, považuje to však za nereálné. "Bylo by nešťastné, kdyby se celá pomoc měla zadrhnout na tom, že se na ni v rozpočtu nenajdou zdroje. Navíc pokles ekonomiky zřejmě zvýší deficit mnohem více než pomoc pro Kosovo. Z tohoto pohledu je 874 milionů zanedbatelná částka," uvedl Jáč.
Sobotní jednání vlády
Ministr zahraničí Jan Kavan získal na sobotním mimořádném jednání vlády o situaci v Kosovu podporu všech ministrů. Nechtěl však říci, čeho se jednání přesně týkalo. Na přímý dotaz odmítl, že by ministři hovořili o zapojení českých jednotek do operací v Jugoslávii, vyhýbavě ale odpověděl na dotaz, zda se prohlášení Severoatlantické rady týká případné pozemní operace vojsk NATO v oblasti.
"Já jsem požádal pana premiéra, aby tuto poradu svolal. V pondělí se zúčastním ministerského zasedání Severoatlantické rady v Bruselu a toto zasedání s největší pravděpodobností vydá prohlášení rady, na němž se shodne 19 zástupců vlád, a proto jsem se potřeboval poradit se všemi ministry tak, abych mohl v pondělí reprezentovat jednotný postoj české vlády," řekl Kavan.
Ministr zdůraznil, že o sobotní setkání vlády požádal z časových důvodů, aby se mohl na pondělní setkání připravit. Vláda se sešla během projevu, který delegátům sjezdu ČSSD přednášel předseda německých sociálních demokratů a německý ministr obrany Rudolf Scharping.
 Vojáci NATO podávají potraviny albánské ženě z Kosova v uprchlickém táboře Stankovič |
 Albánská žena z Kosova v uprchlickém táboře Stankovič čte pokyny k přesunu do západní Evropy a čeká na registraci k odletu |
 Albánská žena z Kosova s dítětem v uprchlickém táboře Stankovič |
 Uprchlíci za plotem v táboře Brazda |
 Pracovník uprchlického tábora v Brazdě razítkuje ruku albánské ženy z Kosova, aby tak byla označena, že patří do tábora |
 Kosovská dívka kouká zpoza plotu v uprchlickém táboře Brazda |
 Kosovská žena s vnukem v uprchlickém táboře Brazda |
 Desítky rukou kosovských Albánců natahujících se po potravinách v uprchlickém táboře Brazda |
