Již v listopadu přinesl Radiožurnál informaci, že v jedné z jihočeských nemocnic odmítá až čtyřicet procent rizikových lidí nakažených covidem-19 monoklonální protilátky, které mají zamezit těžkému průběhu nemoci. „Většinou jedna třetina odmítne a to z toho důvodu, že jim nic není,“ řekla tehdy stanici vrchní sestra oddělení ORL náchodské nemocnice Andrea Matysková.
To potvrzují zástupci nemocnic i nyní. „Setkali jsme se s několika případy, kdy pacient odmítl podepsat informovaný souhlas s terapií,“ uvedla třeba mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá s tím, že šlo ale jen o málo případů.
„Do našeho centra přicházeli pacienti po objednání a s indikací od praktiků či specialistů, a proto pokud by odmítali terapii, tak spíše v tomto kroku,“ vysvětlila.
Neočkovaní policisté a hasiči couvnou, aby si udrželi místa, míní Hořejší |
Jinde zase pozorují fatální důsledky odmítnutí protilátek. „Na infekční JIP jsme během podzimní vlny hospitalizovali několik pacientů, kteří předtím odmítli podání protilátek - důvody většinou byly prosté odmítnutí bez udání důvodu,“ řekl Aleš Chrdle, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice.
Obecně pak zástupci nemocnic zmiňují nedůvěru - stejně jako nevěří vakcínám, nedůvěřují ani těmto lékům. „Většina těchto pacientů argumentovala tím, že této léčbě, podobně jako očkování, nedůvěřuje. Častější byly případy, kdy se pacienti podání monoklonálních protilátek dožadovali, ale museli být odmítnuti, protože nesplňovali předepsaná kritéria,“ pojmenovala problémy mluvčí nemocnic Jihočeského kraje Kateřina Koželuhová
Problém i v léčbě jiných nemocí
Jak lékaři upozorňují, nejde o problém jen v případě léčby covidu-19. O tom hovoří třeba internista Ondřej Petrák z Centra pro výzkum, diagnostiku a léčbu hypertenze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ten zmínil situaci, kdy lidé s diagnostikovaným a léčeným vysokým tlakem zažívají stavy takzvané hypertenzní krize. Tlak se totiž nedaří kontrolovat.
Užíváte pravidelně léky, které máte předepsané?
„Často se pak ukazuje, že příčinou je, že lidi neberou léky, nebo je berou nahodile. Říkáme tomu ‚non-compliance‘ a je to velký problém dnešní doby v léčbě hypertenze. Máme řadu účinných léků na vysoký krevní tlak, šest skupin léků a každá obsahuje mnoho farmak. Ale pacienti je neužívají,“ uvedl.
Povinnou vakcinaci vítá půlka lidí, čtvrtina má očkování za horší než nemoc |
Důvodů je podle něj celá řada. Jedním z nich je i to, že lidé léčbě a lékařům nevěří. „Setkali jsme se i se záměrným neužíváním léků třeba kvůli invalidnímu důchodu. Někdy to může být jen zapomínání léků třeba užívaných večer. Trendem dnešní doby je používat fixní kombinační léčbu, kde jedna tableta obsahuje dva nebo tři léky. U řady lidí ale vůbec netušíme, proč léčbu neužívají,“ uvedl.
„Hodně to je i o vztahu lékař-pacient, tedy jak s pacientem hovoříme, jestli k nám má důvěru a jestli jsme mu schopni vysvětlit všechna nebezpečí jeho onemocnění,“ míní.
Až polovina chronicky nemocných
S tím souhlasí i třeba Marcela Szabó, členka výboru České diabetologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a předsedkyně koordinačního výboru Občanského sdružení ambulantních diabetologů. Podle té se lékaři nejčastěji setkávají s tím, že se lidé při dlouhodobé léčbě na léky prostě „vykašlou“ - dojdou jim a oni si nejdou vyzvednout nové.
S očkovacím týmem mezi antivaxery: Dostali jste mě. Tak už mi to píchněte! |
„Méně často se setkáváme s tím, že pacient si přečetl možné vedlejší účinky v příbalovém letáku, má z nich obavu a proto lék neužívá. Této situaci se snažím předcházet tím, že o možných vedlejších účincích informuji pacienta již před nasazením léku při jeho prvním předepisování,“ popsala.
V Česku kvalifikované odhady, jak častý to je problém, nejsou. Alespoň ne generalizované na všechny choroby. Třeba čísla ze Spojených států amerických ale hovoří o vysokých procentech lidí, kteří předepsané léky neberou.
Podle dat z roku 2018 nedodržuje u chronických nemocí léčbu až padesát procent pacientů. V předcovidové době to mohlo až za pětadvacet procent hospitalizací a tamní zdravotnický systém to stálo až 300 miliard dolarů ročně.
