Jaké jsou příčiny vysokého tlaku?
Z hlediska rozlišujeme dvě formy vysokého krevního tlaku, a to esenciální hypertenzi a potom sekundární hypertenzi. Sekundární je taková, kde jsme schopni zjistit příčinu a často ji i odstranit a pacienta vyléčit. Mnohem častější je ale ta esenciální, u které jednoznačnou příčinu nedokážeme určit. Jedná se o celý soubor faktorů, které k vysokému krevnímu tlaku vedou.
Exprezidenta Klause propustili z nemocnice. Čeká ho domácí léčba a kontroly |
Jednak je to vliv genetiky. Jsou rodiny, které jsou zatíženy vysokým krevním tlakem. Jedná se o polygenní typ dědičnosti, není tam jeden rozhodující gen, ale celý soubor, jenž zdědíme od rodičů.
Projevit se ale může až podle toho, jakým způsobem žijeme, tedy jak se stravujeme a hýbeme, jestli kouříme, pijeme nadměrně alkohol nebo příliš solíme. Jak má populace tendenci tloustnout, stoupá i krevní tlak. Jsou také nemoci, které se s vysokým krevním tlakem sdružují. Mnohem častěji vidíme hypertenzi u lidí, kteří mají cukrovku a jsou obézní. Dohromady se tomu říká metabolický syndrom.
Může vysokým tlakem trpět i člověk, který má zdravý životní styl, stačí třeba čistě genetické predispozice?
Může. I lidé, kteří mají zdravý životní styl, mohou mít vysoký krevní tlak. A i ty máme v ambulanci. Je to podobné jako s cholesterolem. I jedinci, kteří jsou hubení, mohou mít vysoký cholesterol. Genetika prostě také hraje svou úlohu.
Týká se vysoký krevní tlak i mladých lidí?
Projevuje se i u nich. Česká republika má výhodu v tom, že tady funguje dlouholeté sledování různých kardiovaskulárních rizikových faktorů v celé populaci. Dělá se to v rámci studie MONICA, a to už asi od roku 1985.
Takže víme, že v populaci lidí v produktivním věku, tedy mezi pětadvacátým a pětašedesátým rokem života, je výskyt vysokého krevního tlaku kolem čtyřiceti procent. Je ale pravda, že u mladších bývá hypertenze méně častá, jak stárneme, výskyt narůstá. Mladší lidi je dobré vyšetřit na sekundární hypertenzi, mnohdy jsme schopni identifikovat konkrétní příčinu a odstranit ji.
Deset jednoduchých rad, jak zkrotit vysoký krevní tlak |
Jak se hypertenze léčí?
Jsou dva základní pilíře v léčbě - nefarmakologická a farmakologická. Nefarmakologickou léčbu doporučujeme vždy. U osob s lehkou hypertenzí s nízkým kardiovaskulárním rizikem můžeme i vyčkávat s farmakologickou léčbou a chvíli zkoušet úpravu životního stylu včetně pohybu a stravovacích návyků. Ale to dělá lidem problém, žijeme v době, kdy se všude jezdí autem a nebývá moc čas na sportovní aktivity, z předpřipravovaných pokrmů přijímáme spoustu soli...
Nicméně to má spíše dlouhodobý efekt. Před potravinovými doplňky, které snížení krevního tlaku slibují, různými potravinovými doplňky a fytofarmaky (léky, které se vyrábějí z rostlin a neobsahují žádné uměle vytvořené látky, pozn. red.) bych spíše varoval.
A nad určitou hodnotu krevního tlaku se předepisují prášky?
Ano, vždy záleží na výši krevního tlaku i na komorbiditách. Když jde třeba o diabetika i s jen lehkou hypertenzí, léčbu zahajujeme ihned. A k tomu se snažíme o změnu životního stylu.
Stává se, že se člověk dostane až do situace, kdy již tlak nejde srazit?
To se stát může. Vzestup krevního tlaku může být náhlý, něčím vyprovokovaný. Tomu říkáme hypertenzní reakce. Člověk reaguje na stresové situace, proto krevní tlak stoupne. To ale není nebezpečné, léčí se to pak spíše anxiolytiky, léky na zklidnění.
Pak ale může nastat i situace, které se říká hypertenzní krize, kdy krevní tlak stoupne natolik, že to vede k bolesti hlavy, náhlé dušnosti s rozvojem srdečního selhání nebo třeba náhlého poškození funkce ledvin. Dochází k orgánovému selhávání, poruchám zraku a podobně. To pak vyžaduje okamžitou hospitalizaci a léčbu.
Takže to bývají lidé, kteří dlouhodobě berou nějakou medikaci.
Ano, ale může to být také úplně první manifestace vysokého krevního tlaku. Hypertenze má totiž jednu „nevýhodu“, že nebolí, nedělá nějaké problémy. Léta nemusíte vědět, že máte vysoký tlak, dokud nepřijde nějaká komplikace. Takže prvním projevem může být až třeba infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.
Nebo pak dochází na hypertenzní krizi u lidí, kteří jsou léčení, a nedaří se tlak kontrolovat. Často se pak ukazuje, že příčinou je, že lidi neberou léky, jak mají, nebo je berou nahodile. Říkáme tomu „non-compliance“ a je to velký problém dnešní doby v léčbě hypertenze. Máme řadu účinných léků na vysoký krevní tlak, šest skupin léků a každá skupina obsahuje mnoho farmak. Ale pacienti je neužívají.
Protože jim nevěří?
To je otázka. Důvodů je celá řada, hodně to je i o vztahu lékař-pacient, tedy jak s pacientem hovoříme, jestli k nám má důvěru a jestli jsme mu schopni vysvětlit všechna nebezpečí jeho onemocnění.
Dále jsou tam jsou i jiné faktory, setkali jsme se i s záměrným neužíváním léků třeba kvůli invalidnímu důchodu. Někdy to může být jen zapomínáním léků třeba užívaných večer. Trendem dnešní doby je používat fixní kombinační léčbu, kde jedna tableta obsahuje dva nebo tři léky. U řady lidí ale vůbec netušíme, proč léčbu neužívají.
Exprezidenta Klause propustili z nemocnice. Čeká ho domácí léčba a kontroly |
Jak se hypertenzní krize pak v nemocnici řeší?
Hospitalizace většinou probíhá na jednotce intenzivní péče. Tam se snažíme dostat krevní tlak pod kontrolu. Samozřejmě vždy záleží na situaci.
Pokud je hypertenzní krize spojena s cévní mozkovou příhodou, nesmíme tlak příliš rychle snižovat. Pokud je krize spojena s disekcí aorty, tedy k rozštěpením stěny hlavní tepny srdečnice, je naopak snaha co nejrychleji tlak snížit. Při akutním poškození ledvin krevním tlakem by třeba bez včasné léčby mohlo vést k nutnosti trvalé dialýzy.
Léky pak většinou začneme podávat nitrožilně. Tlak monitorujeme často invazivně, tedy ne již tou klasickou brachiální manžetou.
Může se k hypertenzní krizi dojít opakovaně, třeba i během kratší doby?
Může se to stát, ale pokud k těmto stavům dochází opakovaně, pátráme také po jiné příčině. Může to být sekundární hypertenze. Například oboustranné postižení ledvinných tepen aterosklerózou může vést k náhlým vzestupům krevního tlaku s plicními edémy.
A známe také hormonální onemocnění zvané feochromocytom, nádor dřeně nadledviny, který produkuje do systémového oběhu velké množství stresových hormonů - adrenalin nebo noradrenalin - a může navozovat opakované hypertenzní krize.
