"Nedokáže se o něj postarat, vždycky se k dětem choval, jako by to byly děti známých. Když si chlapce půjčil naposledy, přivezl jej, s prominutím, podělaného," konstatuje žena, která bydlí u své matky ve Stodůlkách. O děti se svým manželem zápasí již delší dobu. Z počátku pendlovala mezi Tunisem a českou metropolí. "Pak mi řekl, ať já i děti na Prahu úplně zapomeneme. Zůstaneme prý v Africe," vzpomíná. "Jenže se o nás nestaral, nikdy nikde nepracoval, děti nechtěl ani nechat naočkovat." Po únavných peripetiích se jí podařilo vrátit do Čech.
Před manželem se od loňského května skrývala i s dětmi v azylovém domě Fondu ohrožených dětí. "Sociální pracovnice, s níž jsem se spojila, řekla, že nesdělím-li svou adresu, podá na mě trestní stíhání kvůli zabraňování styku otce s dítětem. Přestože věděla, proč se schovávám a že žádám o rozvod. Nakonec se v azylu můj manžel objevil a já jsem se raději vrátila k matce do Stodůlek," vypráví zoufalá matka a dodává: "Když sem přišel, kopal do dveří a vyhrožoval mi. Uklidnili ho až přivolaní policisté. I tak jsem mu děti musela několikrát půjčit."
Kvůli tomu, že rozvodové řízení ještě neskončilo, je Charfeddine podle zákonů nepostihnutelný - dítě se pouze pohřešuje, policisté tvrdí, že o únosu nelze mluvit. "Když si žena vezme Araba, buď s ním musí žít až do smrti, nebo se před ním musí celý život schovávat," komentuje hořké zkušenosti Charfeddineová. Nepomůže jí patrně ani soudní verdikt o rozvodu a svěření dětí do její péče.
"Jestliže se mu syna podařilo odvézt do Afriky, nevím, co bude dál. Tunisko totiž nepodepsalo mezinárodní úmluvu o vydávání dětí," říká. Policejní mluvčí Martina Bártová však upozornila, že muž se s chlapcem může skrývat i v tuzemsku. Sama matka zdůrazňuje, že otec nemá ani rodný list či cestovní doklad dvouletého chlapce. Kriminalisté proto žádají o pomoc veřejnost. "Kdokoli chlapce, který má světlé krátké vlasy, hnědé oči a na čele kulatou jizvu, uvidí, měl by zavolat na telefonní linku 158," žádá mluvčí Bártová.
