Někteří pacienti zahlcují zdravotní systém nadbytečnými návštěvami a požadavky na zbytečná vyšetření. Zejména nemocnice pak nestíhají a prodlužují se čekací doby. „Lidé si myslí, že když platí zdravotní pojištění, tak mají nárok na neomezenou péči. Je to ale i chyba celého systému,“ říká pro MF DNES emeritní primář I. interní kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze Luboš Kotík.
Podle kampaně Choosing Wisely je až 30 procent nákladů na poskytování péče ve zdravotnických zařízeních vynakládáno na takovou, která přináší pacientovi velmi malý nebo žádný užitek. Jak to vidíte vy? Podle mě je to spíše 20 až 30 procent. Jmenovaná kampaň, je však určena zejména lékařům, aby si jasně uvědomili, že řadu vyšetření indikují, aniž jsou přesvědčeni, že je to užitečné. Provádějí je jen z obavy, aby nedošlo k nějaké žalobě. Lékař, který nařídí hodně vyšetření, je společností považován za dobrého lékaře, i když to tak ve skutečnosti nemusí být. Zbytečná vyšetření mohou pacienta i poškodit nebo vést při falešně pozitivním výsledku k dalšímu zbytečnému vyšetřování.
Třeba v Německu praktičtí lékaři slouží pohotovostní služby ve svých ordinacích. Rozpis a adresa takového lékaře, který má ten den pohotovostní službu, je veřejnosti dostupná a lékaři se v určité spádové oblasti střídají.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
