Soudci si k posuzování výše alimentů vytvořili tajnou tabulku. Rozhoduje počet a věk dětí. Ilustrační foto.

Soudci si k posuzování výše alimentů vytvořili tajnou tabulku. Rozhoduje počet a věk dětí. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Loterie o alimenty: o výši rozhoduje každý soud jinak

  • 247
Přidělování alimentů v Česku někdy připomíná točení "zahradnickým" kolem štěstí. Jejich výše sice zohledňuje příjmy rodičů, i třeba to, že dítě chodí na hokej či do skauta. Každý soud ale posuzuje situaci rodiny jinak. Někdy i propastně. A jejich rozhodování se nedá předem odhadnout.

"Tak kolik ti to hodilo? Mně dva tisíce." "To máš smůlu, mně šest." Tak se baví matky v internetových diskusích o výživném pro své děti.

"Na desetiletou dceru jsem dostala dva tisíce, bývalý manžel přitom vydělává přes dvacet tisíc. Expartner kolegyně bere o deset tisíc méně a na dítě platí také dva tisíce," říká dvaatřicetiletá Klára z Blanska.

Statistiku, kolik se v Česku obvykle platí na děti, nikdo nevede – ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že by k ničemu nebyla. Podle odhadů však průměrné výživné činí zhruba dva až tři tisíce korun. To je asi polovina obvyklých nákladů na dítě.

Podle docentky Senty Radvanové z pražské právnické fakulty není problém v českém zákoně. Ten správně stanoví, že soudce se má zabývat jak životní úrovní rodičů, tak také tím, kolik peněz konkrétní dítě potřebuje. V praxi je to však složitější – každý soud to posuzuje jinak. Soudci připouštějí, že se nemohou opřít o konkrétní návod, jak potřeby dětí i rodičů "měřit".

"V Česku na to nejsou žádné tabulky. Roli hraje i to, že rodič má třeba větší výdaje na léčbu a podobně. Je to vždy na úvaze soudce," říká Hana Milatová z Krajského soudu v Ostravě.

Někteří soudci si poradili

I české soudy však mají rozhodovat jednotně a předvídatelně. Podle právních principů by měly ve stejných případech – kdy rodiče mají stejné příjmy a děti stejné výdaje – rozhodovat stejně. A to je v Česku největší problém.

Ve sporu o výživné se lze odvolat jen ke krajskému soudu. K Nejvyššímu soudu, který rozhoduje na celém území Česka, se případ nedostane. Proto neexistuje žádný centrální návod, který by soudcům poradil, jak rozhodovat.

V některých státech na to jdou jinak – soudci mají přesné vzorce, podle kterých výživné vypočítávají. Soudkyně Hana Milatová přiznává, že občas nahlédne do rakouských tabulek. Ale jen pro inspiraci. Řídit se jimi nemůže. Mezi advokáty však koluje neoficiální tabulka, kterou podle informací MF DNES využívají někteří soudci. Hlásit se k tomu však nechtějí.

"V tabulce se udává procento z příjmů vzhledem k počtu dětí. Pro soudce je to určité vodítko. Ale do odůvodnění rozsudku to samozřejmě napsat nemohou," řekla MF DNES jedna z renomovaných advokátek pod podmínkou anonymity.

Pro předškoláka tabulka vyměřuje 14,5 procenta z čistého příjmu rodiče, dítě starší dvanácti let si polepší na 21,5. Dál samozřejmě záleží na počtu dětí, které má rodič vyživovat, a zvláštnostech rodiny.

Správný a v Česku legální postup k jednotnějšímu rozhodování je takový, že soudci studují dřívější rozsudky odvolacích soudů a své rozsudky tomu postupně přizpůsobují.

"Soudci to nedělají vždy důsledně. Ale to se odvíjí od poměrů, v jakých pracují. Justice je v personálním rozkladu, a byť se dají rozsudky hledat elektronicky, pro soudce je někdy i fyzicky nemožné vše sledovat," přiznává Jan Vyklický, předseda Obvodního soudu pro Prahu 10.

Ministerstvo tabulky nechce

Senta Radvanová z pražské právnické fakulty připomíná i jinou zahraniční praxi.

"Soudci krajských soudů se třeba jednou za rok sejdou a radí se, jak budou postupovat. V takovém případě by rozdíly nebyly tak veliké," popisuje Radvanová.

Ministerstvo spravedlnosti změny nechystá. Tabulky považuje za nesmysl.

"Uvažovali jsme o nějakém nezávazném doporučení ohledně částky, ale odborníci k tomu byli skeptičtí," doplnila mluvčí ministerstva Petra Střítecká.

Svépomocná tabulka soudců

Mezi soudci koluje svépomocný návod, jak výživné pro každé dítě určit. Je v procentech platu rodiče.       

                                                        Věk dítěte

Počet dětí*           0 až 6 let           6 až 12 let             12 až 18 let

1                               14,5**                  18,0                         21,5
2                               12,3                    13,7                         17,3
3                               10,8                    11,5                         13,7
4                                8,0                      9,5                          12,2
5                                6,5                      7,5                           9,5
6                                5,0                      6,0                           7,5

* Soud zajímá počet dětí, včetně těch, o jejichž výživné se právě nejedná.
** Procento z platu rodiče, který má alimenty platit.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video