Původní majitelka dům odkázala Svobodovi za právní pomoc, ale pak změnila závěť.

Původní majitelka dům odkázala Svobodovi za právní pomoc, ale pak změnila závěť. | foto: MF DNES

Lidovec Svoboda se soudí o dům. Chce ho „vyfouknout“ charitě

  • 326
Předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda se bude u soudu domáhat vydání činžovního domu v Praze-Dejvicích. Má hodnotu přes 50 milionů. Paradoxní je, že křesťan Svoboda chce čtyřpatrovou budovu "vyfouknout" církevní charitě, která se stará o mentálně a tělesně postižené.

Svoboda je jedním z ministrů, kteří přiznali nejmenší majetek. Má družstevní byt v paneláku, louku a dva starší fordy. Už za týden se to však může změnit. Kdyby totiž uspěl, rázem by se vyhoupl mezi nejbohatší politiky.

Katolíkům dům odkázala zesnulá Marie Kaprálková. Svoboda je ale přesvědčen, že lukrativní objekt měl být jeho. Kaprálková mu ho slíbila za právní pomoc při restitucích. Na případ jako první upozornil časopis Týden.

MF DNES teď získala exkluzivní zpověď sedmaosmdesátiletého Aloise Kopeckého, který se o Marii Kaprálkovou v posledních letech života staral. V soudním sporu bude jedním z klíčových svědků. "Pokud existuje spravedlnost, pan Svoboda dům nedostane," prohlašuje Kopecký.

Dům, o který se soudí Cyril Svoboda

Svoboda: Nikomu neřeknu vůbec nic
Svobodovi se povedlo na začátku 90. let uzavřít pozoruhodný obchod. MF DNES na základě svědeckých výpovědí získala podrobnosti transakce. Svoboda o ní odmítá mluvit. "Já k tomu neřeknu vůbec nic," odbyl MF DNES šéf legislativní rady vlády.

Příběh začal po revoluci, kdy se ministr setkal s rodinnou známou, osmdesátiletou Marií Kaprálkovou, jejímž rodičům zabavili komunisté rozsáhlý majetek. Někdejší notář Svoboda se Kaprálkové rozhodl pomoci získat jmění zpět. Jako poradce vlády v otázkách restitucí si mohl spočítat, jak velkou šanci na úspěch má. Nicméně neexistují důkazy, že by v restitučním řízení využil svého vlivu. Kaprálková, která už zemřela, v roce 1993 uspěla a získala zpět několik nemovitostí v Praze a okolí. Profitoval z toho i politik.

"Pan Svoboda nechtěl za pomoc zaplatit. Místo toho měl zájem o restituovaný dům v Dejvicích," řekl MF DNES Alois Kopecký, který se o Kaprálkovou staral v posledních letech jejího života. Nakonec se dohodli tak, že Kaprálková napsala závěť, v níž ministrovi čtyřpatrový dům odkázala. Podle odhadů měl tehdy hodnotu mezi pěti a deseti miliony.

Právníci, kteří se zabývali restitucemi, dnes tvrdí, že postup Svobody byl velmi neobvyklý. Nesetkal se s ním ani současný předseda advokátní komory Vladimír Jirousek.

"Já sám jsem nikdy takto nepostupoval a ani jsem o podobném případu neslyšel," řekl Jirousek.

Nová závěť dala dům charitám
V roce 2004 nastal v příběhu klíčový zvrat – objevila se nová závěť. "Paní Kaprálková se rozhodla, že majetek rozdá charitám. A že bude stačit, když Svobodovi za právní služby odkáže jeden milion. Všechno sepsala u advokáta," vzpomíná lékař Kopecký.

Nová závěť hovořila jasně: po smrti Kaprálkové získá "Svobodovu" nemovitost Domov svaté Rodiny, zbytek si rozdělí Jedličkův ústav a další charity. Marie Kaprálková však Svobodovi nic neřekla. Politik se až po její smrti v roce 2005 dozvěděl, že místo dejvického činžáku dostane "pouhý" milion.

V charitách mezitím plánovali, jak domy využít. "Byl by to pro nás zdroj financování domova, možná by tam mohlo být i chráněné bydlení," řekl ředitel Domova svaté Rodiny Antonín Szwanczar.

Plány však brzy vzaly zasvé. Cyril Svoboda se odmítl s novou závětí smířit a o lukrativní nemovitost, a tím i desítky milionů, se s charitou přetahuje. Nikdo s ní tedy zatím nesmí nakládat. Mluvčí soudu pro Prahu 6 Zuzana Barochová potvrdila, že u nich Svobodova žaloba leží.

Kvůli Svobodovi možná dům připadne státu
Ministr se tak dostal do ošemetné pozice: jako křesťanský politik chce majetek "sebrat" charitě. Pokud by navíc soud poslední vůli z roku 2004 zrušil, o pozůstalost by přišly i ostatní dobročinné organizace. Připadla by státu.

Podle právníků nemá ministr velkou šanci na úspěch. Podle zákona je vždy platná nejnovější závěť. "Pan Svoboda proto argumentuje tím, že už Marie nebyla úplně při smyslech, když sepisovala druhou závěť. To ale není pravda," je přesvědčen Kopecký.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video