K volbám letos přišlo téměř 65 % voličů. Ilustrační foto.

K volbám letos přišlo téměř 65 % voličů. Ilustrační foto. | foto: MF DNES

Lidi odrazovalo od voleb znechucení politiky

  • 6
Letošní volby občany daleko víc aktivizovaly, ale voliči si nepřáli zásadní změny. Pokud někdo zůstal doma, pak hlavně kvůli nezájmu o politiku. Zjistila to agentura Factum Invenio, když se ptala lidí na důvody, proč přišli k volbám do Sněmovny, nebo naopak zůstali doma.

K letošním volbám dorazilo nadprůměrné množství voličů, 64,47 procent. To je téměř o 6,5 procenta více než v roce 2002. Agentura Factum Invenio se ptala 955 lidí, podle čeho se rozhodovali, jestli přijdou k volbám.

Letošní volby měly podle agentury výrazný mobilizační potenciál. Více než devět z deseti voličů je považovalo za příležitost, jak vyjádřit svůj názor. Mnohem více lidí mělo pocit, že je jejich morální povinností odevzdat svůj hlas.

Podle průzkumu si voliči letos nepřáli, aby se po volbách výrazně změnilo směřování politiky. Ačkoli většina voličů ODS šla k urnám podpořit zásadní změny, víc než třetina z nich chtěla podpořit zachování dosavadního kursu s drobnými změnami.

S pokračováním dosavadního kurzu souhlasí i devět z deseti voličů ČSSD. Také voliči KSČM se chovali méně antisystémově. V roce 2002 jedna třetina z nich žádala návrat před rok 1989, nyní už tak smýšlela jen necelá čtvrtina.

Nejčastějším důvodem volební neúčasti se letos stal nezájem o politiku. Téměř tři čtvrtiny lidí, kteří se voleb do Sněmovny nezúčastnili, uvedly jako důvod znechucení chováním politiků před volbami. Podle Factum Invenio má "koeficient znechucení" rostoucí tendenci.

Dalším důvodem neúčasti je pocit, že volba nic nezmění. Skupina voličů s tímto pocitem je podle agentury početně stabilní.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video