Ministerstvo obrany v reakci uvedlo, že o stavbě domu bylo rozhodnuto v září 2012 a po dostavbě v roce 2015 byl dům nabídnut ke komerčnímu nájmu. Tehdejší ředitel divize Karlovy Vary ho získal do nájmu na základě nejvyšší nabídky, uvedl mluvčí ministerstva.
Rodinný dům s rozlohou 233 metrů čtverečních a pozemkem přesahujícím
2 500 metrů čtverečních podnik postavil za více než 7,3 milionu korun. Takové náklady jsou podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) neúměrně vysoké s ohledem na to, jaký účel má tato stavba plnit. „Řešit ubytování zaměstnance - přestože se jedná o vedoucího pracovníka - výstavbou rodinného domu s pozemkem vysoce překračuje obvyklý standard poskytovaných benefitů,“ uvedl NKÚ. Dodal, že je to v ostrém kontrastu s bydlením ostatních ředitelů divizí, které se rozlohou pohybuje od 25 metrů čtverečních do 54 metrů čtverečních obytné plochy.
Podle ministerstva státní podnik nyní zpracovává projekt variantního využití nemovitosti. „O konečném využití objektu bude rozhodnuto na základě ekonomické výhodnosti,“ sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Zbytečně Vojenské lesy a statky ČR (VLS) chybovaly podle kontrolorů i v případě pronájmů majetku. „Podnik několik let nevymáhal úroky z prodlení, smluvní pokuty nebo nevalorizoval nájem, přestože podle uzavřených smluv takto postupovat měl. S vymáháním začal až v době kontroly v roce 2018,“ uvedl NKÚ. Nápravu potvrdil i Pejšek, úroky i pokuty byly podle něj uhrazeny.
Výnosy z prodeje vytěženého dříví byly v letech 2015 až 2017 za metr krychlový v průměru 1 420 korun, u státního podniku Lesy ČR to bylo
1 267 korun. Jedním z důvodů větších výnosů VLS bylo podle kontrolorů to, že podnik prodával dříví vlastními silami, smluvně zadával jen těžbu.
Nedostatečná kontrola podniku
Při kontrole se NKÚ zaměřil také na to, jak ministerstvo obrany plnilo své povinnosti zakladatele státního podniku a zjistil několik nedostatků. Týkaly se například nedostatečné kontroly podniku, neaktualizování zakládací listiny podniku, stejně jako jeho strategie, ve které by určilo, jaké úkoly by měly Vojenské lesy a statky plnit ve zrušených vojenských újezdech. „Jde například o likvidaci nepotřebných objektů, které jsou ve špatném technickém stavu, nebo urychlení pyrotechnické očisty,“ dodal NKÚ.
Ministerstvo odkázalo na jednu kontrolu v roce 2016, další kontroly podle Pejška provádělo podle potřeby. „Od 1. 1. 2019 rozšířil ministr obrany působnost odboru inspekce ministra i na provádění kontrol podřízených podniků a organizací,“ uvedl mluvčí. Zakládací listina VLS byla podle něj aktualizována v souladu s novelou zákona o státním podniku. Strategie zefektivnění státních podniků a navazující Koncepce státního podniku VLS ČR 2016-2020 bude vyhodnocena v roce 2019 a současně bude vydán nový koncepční dokument pro následující střednědobé období, doplnil.
Hospodářský výsledek VLS byl ve všech letech kontrolovaného období kladný. Vedení vítá, že NKÚ kladně ocenil hospodaření podniku, a to jak z hlediska efektivity obchodního modelu, tak i dosaženého hospodářského výsledku, reagoval mluvčí VLS Jan Sotona. K zjištěným dílčím nedostatkům byla ještě v průběhu kontroly NKÚ či na základě jejích závěrů přijata adekvátní nápravná opatření, dodal.
Ředitelem VLS byl od roku 2014 do loňského srpna Josef Vojáček, který od září vede Lesy ČR. VLS vedl také mezi lety 2004 a 2009. Mezitím byl šéfem vojenských lesů Jiří Janota, v březnu 2014 ho z funkce ministr obrany Martin Stropnický odvolal.
