Při ponechání rozpadu porostů hrozí podle Kužvartova náměstka Josefa Běleho nebezpečí, že ekosystémy ztratí vodohospodářské, půdoochranné, rekreační, estetické a další funkce. "Rychlým rozpadem dojde k vytvoření velkých holin, vzniká tak velké nebezpečí změny vodního režimu se všemi důsledky," uvedl Běle na tiskové konferenci.
Odborná veřejnost je v otázce kácení v bezzásahové zóně rozdělena. "Prosincové zasedání rady Národního parku Šumava doporučilo diferencovaný zásah zaměřený na utlumení lýkožrouta jako kompromis mezi krajními variantami," podložil ministr své rozhodnutí. Nezasahovat doporučilo ministrovi jeho grémium a představitelé entomologického a botanického ústavu Akademie věd České republiky, proti jsou i aktivisté ekologického Hnutí Duha.
Kužvartovo rozhodnutí je podle Duhy nekvalifikované a odborně chybné. "Zásahy potlačí přirozené procesy a z dlouhodobého hlediska nepovedou ke stabilním ekosystémům," napsal v prohlášení Hnutí Duha Jaromír Bláha. Podotkl, že bez zásahů mají podle Kužvarta zůstat dvě třetiny prvních zón. Jednu třetinu prvních zón však nepokrývají lesy vůbec a jednu třetinu již kůrovec zničil natolik, že zde již zásahy nemají smysl.
V první zóně, která má 8841 hektarů, což je 13 procent plochy parku, se už tři roky používají pouze nedestruktivní metody likvidace kůrovce. Nyní bude zóna rozdělena do podzón, skácené stromy zůstanou na místě.
Kůrovcová kalamita na Šumavě je do značné míry dědictvím minulého století, a to především kvůli monokulturní a nevhodné věkové skladbě lesních porostů. Smrk, který představuje 97 procent lesního porostu, není přirozeným porostem bývalé Šumavy.
- pátek 16. dubna 1999
