Konec lesů, jak je známe. V některých krajích už ani nejsou smrky k těžbě

  0:01aktualizováno  0:01
České lesy čelí největší dosavadní kalamitě. Mohou za to smrkové monokultury, ale i státní dotace. Dříve husté lesy, dnes už jen holiny. V lesích leží pokácené smrky, dřevo nemá kdo zpracovávat. Kůrovcová kalamita sužuje české lesy déle než rok. A nehynou jen smrky, ve velkém odumírají také borovice, a to zejména v Polabí.

Zdevastované lesy v okolí Želivky. Tmavou barvu mají usychající borovice. | foto: Lesní práce

Zatímco loni lesníci vytěžili 23 milionů kubíků napadeného dříví, letos se očekává těžba mezi třiceti a možná až padesáti miliony. Pro představu, to je, jako by každé tři minuty nepřetržitě po celý rok 2019 vytěžili plochu o velikosti jednoho fotbalového hřiště. „V Moravskoslezském kraji už téměř žádný smrk k těžbě není. To samé čeká Vysočinu, nebo alespoň její jižní část,“ upozorňuje Jan Příhoda, šéfredaktor časopisu Lesnická práce a odborného serveru Silvarium.cz.

Fotogalerie

České lesy jsou z velké části tvořené právě smrkovými porosty. Jenže problém není jen brouk lýkožrout smrkový, známější pod označením kůrovec. Státní podnik Lesy ČR odhaduje, že na necelých třech tisících hektarech lesa, které tam spravují, je zhruba 111 tisíc metrů kubických souší.

Může za to extrémní sucho. Borovice sice mají rozsáhlý kořenový systém, jehož hlavní kořen sahá do hloubky zhruba tří metrů, takže si na rozdíl od smrku umí vytáhnout i spodní vodu. Pokud ale vysychají zásoby vody v podzemí, nemají stromy odkud brát. Obnovu borovicových lesů navíc komplikuje ještě chroust maďalový, jehož larvy se živí kořeny mladých stromků.

Ohrožený je také jasan, jeden z našich nejvýznamnějších listnáčů. Na skladbě lesa se podílí 1,4 procenta. Požírá ho však houba voskovička jasanová, která byla do Evropy zavlečena z Asie. Napadenému stromu napřed začnou usychat listy, pak větve a do dvou let strom zemře úplně.

Na jižní Moravě zase řádí bekyně velkohlavá – nenápadný druh motýla, jehož housenky se živí listy dřevin. Napadá především duby, v případě nedostatku potravy se ale šíří i na další stromy, třeba na buk, lísku či habr.

Lesy budou. Ale jaké?

Zdá se, že budoucnost českých lesů příliš optimistická není. Stačilo několik málo suchých let za sebou a vypadá to, že nastupující generace na procházky do lesů vůbec chodit nebudou. Experti tyto obavy mírní. „Lesy byly a budou. Jen nebudou takové, na jaké jsme zvyklí,“ říká děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity Libor Jankovský.

Těžba kůrovcového dřeva v krajích

Těžba kůrovcového dřeva v krajích

Jenže jak budou vypadat, si zatím odhadovat netroufají. Jasné je jen to, že rapidně ubude smrků.

„V tuto chvíli nevíme, která dřevina bude odolná. My teď jen víme, že skladba musí být pestřejší,“ doplňuje Příhoda.

Konec českých lesů

Nejnovější švýcarská studie publikovaná v magazínu Science ukázala, že lesy jsou jedním z našich nejúčinnějších spojenců v boji proti klimatické změně. Vysazování stromů může podle vědců z technické vysoké školy v Curychu pohltit až dvě třetiny emisí oxidu uhličitého, které přispívají právě k oteplování planety.

Zároveň však změna klimatu, stoupající teploty a prohlubující se sucho stromy oslabují. Ty se pak neumějí moc dobře bránit proti parazitům. Ekologové, akademici i lesníci se shodují, že řešením je nevysazovat monokulturní lesy jako doposud. Tedy lesy, které tvoří jen smrky stejného stáří. Takové lesy jsou totiž náchylnější a zranitelnější. Škůdce se mezi nimi může rychle šířit, protože nemusí vyhledávat konkrétní druh, ale postupuje jednoduše od stromu ke stromu.

Různorodost tvoří silnější celek. Platí tak jednoduché pravidlo: čím více druhů, tím odolnější les.

Za kalamitu může člověk

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) se v květnu na výjezdu vlády na Vysočinu nechal slyšet, že naše lesy čelí největší kalamitě od Sámovy říše. Akademici jeho prohlášení mírní, přesnější je spíše od doby Marie Terezie. Za vlády této panovnice totiž vznikla současná podoba českého lesnictví. Obor se systematizoval, vlastníkům lesa začaly být ukládány povinnosti, jako třeba po vytěžení znovu les zalesnit.

Už nebudeme jezdit do smrčáků na suchohřiby

Děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Libor Jankovský je zároveň vášnivým houbařem. Proměna lesů podle něj přinese i jinou skladbu hub, které v nich porostou. Ne však nutně v negativním smyslu.

Zůstanou nám vůbec nějaké lesy?

Nestrašil bych tím, že žádné stromy u nás nebudou. Ke změně krajiny ale dojde.

A ta se změní jak?

Za deset let se zase zazelená, bude tam mladý les. My jsme lesy podědili a musíme se naučit je pěstovat jinak. Smrk sám o sobě není problém, problém je nevhodná skladba. Na druhou stranu jsou to právě smrkové plantáže, kam nejraději jezdíme na kole, chodíme na houby... Smrkové porosty vyžadují přítomnost a práci člověka. Takže bude záležet na společnosti, jak budou naše lesy vypadat.

Když se promění skladba lesů, už v nich neporostou takové houby, které sbíráme teď?

Houby v lese budou, ačkoli asi už nebudeme jezdit do smrčáků na suchohřiby hnědé. To ale nemusí být nutně špatně. Možná se diverzita hub zvýší. Možná díky rozmanitější skladbě lesa budeme sbírat více druhů.

Dominika Hromková

Smrky se ve velkém začaly vysazovat zhruba před 200 lety, mimo jiné v souvislosti s industrializací. Z krajiny spousta stromů zmizela kvůli sklářskému a hutnickému průmyslu a smrk se jevil jako nejjednodušší a nejefektivnější strom pro opětovné zalesnění. Přitom smrky jsou především horské stromy. Mají mělčí kořeny, protože kamenitá půda není tolik propustná a vodu nasávají i svým jehličím, například z mlhy.

Ke kalamitě přispělo také upuštění od menších revírů, které ještě za Rakouska-Uherska spravoval jeden hajný. Pokud se v jeho revíru něco stalo, okamžitě problém řešil. „Dřív tam hajný poslal někoho se sekerou. Dnes musíte vypsat výběrové řízení, najmout externí firmu a řešení problému se odsouvá,“ míní Libor Jankovský z Mendelovy univerzity.

A nemalou roli v podobě lesa sehrávají státní dotace. „Dotační pravidla způsobují snižování druhového zastoupení v lesích. Majitelé lesa bez ohledu na lesnické zvyklosti a zkušenosti v konkrétních podmínkách sázejí takové sazenice, na které dostanou dotace,“ upozorňuje Ladislav Němec, ředitel podniku Lesoškolky.

Nedostatečný zákon

Situaci se rozhodli ministři zemědělství a životního prostředí poslední rok řešit formou nové legislativy. Na konci minulého roku začala platit nová podoba zalesňovací vyhláška, která vzešla z pera ministerstva zemědělství. Prosazovala větší zastoupení listnáčů v lesích jako prevenci proti dalšímu šíření kůrovce ve smrkových lesích. Ministerstvo životního prostředí tehdy navrhovalo, aby povinný podíl listnáčů tvořil 60 až 80 procent, ministerstvo zemědělství si ale později prosadilo zhruba čtyřicetiprocentní podíl. Smrk se tak dál bude vysazovat na 60 procentech lesa.

Stromy ničí sucho, kůrovec a další paraziti

Vyhláška navíc nově doporučuje vysazovat i pro nás exotický strom douglasku tisolistou. Do naší krajiny sice původně nepatří, je to ovšem strom, který rychle roste a může přinášet zisky.

Ministerstvo zemědělství zároveň připravilo nový lesní zákon. Ten současný se přes 20 let neměnil. Aktuálně se jím zabývá Sněmovna. Avšak někteří poslanci z výborů pro životní prostředí a zemědělství jej kritizují. Vadí jim třeba, že zákon se skladbou lesa vůbec nezabývá. „Zákon je nedostatečný. Musíme ministerstvo přesvědčit, aby přemýšlelo v dlouhodobém horizontu,“ říká člen zemědělského výboru Vlastimil Válek (TOP 09), který chce do zákona prosadit povinnost obnovovat les ekologicky vhodnými dřevinami.

Kůrovec ničí Vysočinu už řadu měsíců:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otroku, pošli výplatu. České studentky si našly na internetu novou obživu

ilustrační snímek

Bohatí cizinci začali díky sociálním sítím využívat nečekaných služeb českých vysokoškolaček. Nejde přitom o žádnou...

Do Španělska uprchlíky nepovezeme, vzkázali aktivisté z lodi Open Arms

Loď se 147 africkými migranty čekala v mezinárodních vodách asi 50 kilometrů od...

Humanitární loď Open Arms, která se 107 migranty na palubě kotví přes dva týdny u italského ostrova Lampedusa, odmítla...

Na Krétě onemocněl zájezd Čechů. Naše vina to není, brání se cestovka

Řecká pláž

Několik desítek českých turistů se na Krétě v posledních dnech nakazilo střevním onemocněním. Nyní sepisují hromadnou...

Sibiř lehá popelem, většinu požárů ani nehasí. Ekologická zkáza je obrovská

Lesní požáry v Krasnojarském kraji na východě Ruska (7. srpna 2019)

Sibiř hoří a ruští hasiči na požáry ani zdaleka nestačí. Z té obrovské masy stačili uhasit jen pouhá dvě procenta a s...

Vojáci přispěli rodině s nemocnou dcerou víčky. Lidé je za to kritizují

Zaměstnanci vojenského letiště Praha - Kbely s pytli víček pro nemocnou...

Zaměstnanci vojenského letiště Praha-Kbely darovali rodině s nemocnou dcerou několik kilogramů nasbíraných víček. Na...

Další z rubriky

Pojišťovny zaplatí lidem ze Šluknovska lékařskou péči v sousedním Sasku

Na ústeckou demonstraci za zachování rumburské nemocnice dorazily více než dvě...

Sedm zdravotních pojišťoven včetně VZP se zapojí do plánu, jak posílit péči na Šluknovsku. Proplatí lidem z Výběžku...

Tajná mapa hub: rostou a bude to lepší. Sledujte, kde pršelo, radí mykologové

Pokud houbaříte, hřiby či křemenáče určitě milujete. Ale vyznáte se v nich?

Rostou? Pro národ houbařů klíčová otázka. Odpověď zní ano. Zatím však stále ještě dost nahodile. Někde lidé tahají z...

Konec hledání trubek. Digitální mapa stavbařům ukáže, co je pod povrchem

Kdo staví, musí si zjistit, zda pod jeho pozemkem nevedou kabely.

Ve čtyřtisícových Dolních Břežanech kousek za Prahou právě staví mateřskou školu. Nedávno se jim ale stalo, že bagrista...

JAKO Z INSTAGRAMU: Stáhněte si zdarma milníkové kartičky
JAKO Z INSTAGRAMU: Stáhněte si zdarma milníkové kartičky

Znáte milníkové kartičky? Jsou to obrázky s textem, který označuje nějaký milník vašeho děťátka. eMimino si jich pro vás připravilo celou sadu k vytištění. Pojďte se na ně podívat.

Najdete na iDNES.cz