Podnikatel Jaroslav Vaňouček z Kořenova na Jablonecku má jeden z bunkrů na své zahradě. Připojil k němu pařník, v němž se báječně daří okurkám.
"Jednou z bunkru něco uděláme. Třeba bychom tam mohli postavit sklípek pro hosty našeho bufetu. Uvažoval jsem i nad tím, postavit na bunkru roubenku," uvedl Vaňouček.
O prodeji opevnění informovaly jako první Lidové noviny. Cenu bunkrů ministerstvo obrany zatím neurčilo. "Ta bude určována na základě znaleckého posudku," řekl v pondělí Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva.
Bunkry budou podle něj předem nabízeny těm, na jejichž pozemcích leží. Obyvatelé a chalupáři v Jizerských horách a Krkonoších však často netuší, jak železobetonové stavby pro čtyři až šest osob využít. Rady si naopak vědí milovníci historie.
"Chtěli bychom třeba jeden z řopíků, co jsou mezi Mimoní a Stráží pod Ralskem, pokud bude ministerstvo opevnění prodávat za symbolickou cenu," uvedl předseda Klubu vojenské historie Česká Lípa Zdeněk Rydygr.
Plánují uvést bunkr do původního stavu, kdy měl sloužit k obraně republiky. "Mohli bychom ho natřít maskovacími barvami." Uvnitř prý kvůli zlodějům původní vybavení nenechají. "To přivezeme jen na speciální akce," řekl Rydygr.
Opevnění lidem na pozemcích zřejmě nakonec zůstane, ať za ně zaplatí nebo ne. Vybourat a odvézt totiž prakticky nejde.
Bunkry stavěli vojáci jako obranu země před útokem hitlerovských vojsk. Prvorepubliková armáda postavila na území země přes 10 tisíc malých a na 226 velkých betonových pevností.
Většina z nich je rozmístěna v západních a severních Čechách a na jižní hranici. Plány na dostavbu několika set dalších bunkrů pak zrušilo obsazení pohraničí Němci v roce 1938.
