Například v Třinci a Karviné se v topné sezoně podílejí čtyřiceti a více procenty, ve Frýdku-Místku mají dokonce šestapadesátiprocentní podíl. Vůbec nejvíce komíny domků ovzduší ovlivňují v malých obcích. "Maximum bylo vyhodnoceno v Návsí u Jablunkova, a to 67 procent," uvádí expertiza ČHMÚ.
Vliv kotlů na ovzduší v topné sezoněOstrava 12 až 41 procent Zdroj: ČHMÚ |
Naopak nejméně se kotle na znečištění vzduchu podílejí v Ostravě-Radvanicích, a to dvanácti procenty. Jinde v Ostravě je situace jiná. Nejvíce je přispění domkařů znát v Porubě a Přívoze, tam je jednačtyřicetiprocentní. Nižší podíl domkařů hlásí Český Těšín, a to sedmadvacet procent.
Proč ty rozdíly? Záleží, jak které město stojí v cestě zplodinám z průmyslu. "Stanice Český Těšín je častěji ve stabilní, případně inverzní vrstvě atmosféry, ve které se koncentrují škodliviny nejen z místních zdrojů, ale rovněž škodliviny z třineckých průmyslových zdrojů a dalších zdrojů z tohoto směru," uvádí šéf oddělení ochrany čistoty ovzduší ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Libor Černikovský.
Celkově je v regionu podíl topenišť zhruba čtvrtinový. "V roce 2011 se v Moravskoslezském kraji domácnosti podílely na celkové emisní zátěži prachovými částicemi 25,4 procenty," sdělil při návštěvě kraje ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.
Využívají lidé plynofikací? Záleží na ceně plynu
Města a obce potíže s kotly vnímají. "Nejen u nás, ale i v okolních obcích je to problém. Lidé začínají topit nekvalitními palivy. Vynaložili jsme nemalé prostředky na plynofikaci, ale to, zda ji lidé využijí, se odvíjí od cen plynu," míní starostka Návsí u Jablunkova Lenka Husarová.
I Frýdek-Místek ví, že domácí kotle hrají velkou roli. "Není tady průmyslový zdroj, který by produkoval velké množství škodlivin, a proto je procento podílu lokálních topenišť na znečištění vyšší," uvádí mluvčí frýdecko-místecké radnice Jana Matějíková.
I bez dominantního průmyslu koncentrace prachu během zimy ve městě stoupají na více než čtyřnásobek limitu. Magistrát se proto snaží lidi motivovat dvacetitisícovou dotací na výměnu kotle za ekologický. "V roce 2011 jsme evidovali pět žádostí, loni to byly čtyři," popisuje zájem Matějíková.
Nejvíce kotlíkových dotací na Opavsko
Finanční výpomoc s nákupem kotle nabízí lidem i Bolatice na Opavsku. "Špatné ovzduší nás trápí. Financujeme pravidelné měření, aby lidé věděli, co dýchají. Poskytujeme také padesátitisícové půjčky na výměnu kotlů. Lidé zaplatí úrok jen jedno procento, což je 500 korun," říká starosta obce Herbert Pavera. I v Bolaticích jde však zatím o pár zájemců.
Naopak stovky lidí už využily kotlíkové dotace kraje a ministerstva. Nejaktivnější jsou lidé na Opavsku, kde dotaci získalo už 737 domácností. Druhé je Frýdecko-Místecko se 493 žádostmi, následuje Ostravsko a jeho 356 úspěšných žadatelů, Bruntálsko s 273 domácnostmi s dotovaným kotlem, Novojičínsko s 244 a Karvinsko s 230 úspěšnými žadateli.
Kotle? To není zásadní problém, míní lidé
Podle sociologické analýzy PPM Factum, kterou si zadalo ministerstvo životního prostředí, lidé v Moravskoslezském kraji nevidí domácí kotle jako velký problém.
"V Moravskoslezském kraji znečišťování ovzduší ze strany domácností není vnímáno jako tak vážný problém, jako je to v případě ostatních zdrojů znečištění. Jen 32 procent obyvatel to považuje za zásadní problém, zatímco znečišťování ze strany průmyslu za vážný problém považuje celých 73 procent obyvatel," uvedl ředitel PPM Factum Jan Herzmann. Pomoci podle něj může osvěta a ekonomická stimulace v kombinaci se sankcemi.
Krajský úřad v souvislosti se sankcemi dlouhodobě volá po umožnění kontrol domkařů. "Kontrola je nedostatečná, kraj na to upozorňoval už před dvěma lety. Obce a kraj jsou značně bezmocné. Nemáme možnost zkontrolovat, zda se kotle používají v souladu s normami a zda se v nich používají vhodné typy paliv," sdělil náměstek hejtmana Daniel Havlík. Úřad se proto chystá navrhnout změnu zákona.
