V roce 2004 vypustily domácí kotle v kraji do vzduchu tisíc tun prachu, loni to byl už dvojnásobek. "U lokálních topenišť se ale nedělá měření, a tudíž bude situace ve skutečnosti ještě horší," odhaduje Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu.
Nejde jen o přitápění plasty či starými botami. Spousta lidí šetří a sahá po levnějších palivech. Jezdí si například do Polska pro takzvaný flot. Prach a další odpad z výroby černého uhlí, obdobu dřívějších kalů, jež se už u nás nesmí prodávat ani se jimi topit.
"Kupujeme jej v polské části Držkovic. Metrák nás vyjde na 280 korun, zatímco za uhlí dáte 480. Má větší výhřevnost než kaly," říká například Pavel z Opavska. Příjmení zveřejnit nechtěl. Flotem topí v noci. "Vydrží to žhavé do rána, pak to jenom prohrábnu," dodává.
Do Polska pro topivo vyrážejí i lidé z Karvinska. "Samozřejmě se to děje i u nás. Ekonomická situace je špatná, lidé šetří," přiznala mluvčí Bohumína Lucie Balcarová.
Smogová situace v Moravskoslezském kraji byla minulý týden nejhorší na Karvinsku. Na některých místech množství prachu šplhalo až na několikanásobek imisního limitu. Zhoršení trvalo sedm dní, a to od 17. do 22. listopadu, poté byla smogová situace odvolána.
