Loni v dubnu začali dělníci hrabat základy pro přístřešek u ústavu sociální péče a narazili na kostru. V tu chvíli nebylo jasné, zda je to případ pro mordpartu, nebo archeologický nález.
Přivolaní policisté ostatky vykopali a usoudili, že jsou zřejmě hodně staré. Nález si proto přebrali archeologové z Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.
Téměř po roce je jasno: kostra patřila nejspíš Germánce a je stará jeden a půl tisíce let. Pátrání ale zdaleka nebylo jednoduché.
Pochovaná žena se dívala směrem na východ
"Policisté odkryli hrob sice nahrubo, ale i tak bylo zřejmé, že kostra ležela na zádech s hlavou směřující k západu, tudíž s pohledem obráceným k východu. To potvrzoval i zbytek nohou, který jsme našli. Tato informace byla důležitá a jako v detektivce nás vedla dál. Bohužel u kostry nebyly vůbec žádné nálezy kromě železa, které se policistům rozpadlo a nic z něj nezbylo," říká archeoložka Martina Beková.
Archeologické nálezy v regionuZatímco pod Orlickými horami je nález ženy z doby stěhování národů ojedinělý, na Královéhradecku jsou takové objevy častější. Archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha zmiňuje například pohřebiště v Lochenicích. Vysvětluje, že lidé se na levém břehu Labe usazovali už od pravěku. Byla zde úrodná půda, příhodné klimatické podmínky a blízkost vody. "Navíc se zde křížily obchodní cesty," dodává archeolog. Jeden z nejstarších hrobů pochází ze šestého tisíciletí před naším letopočtem z mladší doby kamenné. Archeologové ho objevili při stavbě silnice v Semonicích u Jaroměře. V Opočně loni archeologové slavili i další úspěchy, když při rekonstrukci náměstí před tamním zámkem našli pozůstatky valu ze druhé poloviny 12. století, na jehož místě později stávala řemeslnická osada. Nálezy dokládají, že už předtím Opočno bylo osídleno. Potvrzují tak záznam z Kosmovy kroniky, kde je opočenské hradiště připomínáno už k roku 1068. |
I tak se výběr možností, z kterého období by nález mohl pocházet, zužoval. "Mohli jsme vycházet z toho, že v hrobu není nic novodobého, takže není nový, a podle polohy jsme mohli určit, že to může být nějaký křesťanský pohřeb. Protože ale nebyl učiněn na hřbitově, měli jsme několik variant, z kterého období může být," líčí Beková.
Archeologové nakonec vybírali ze tří možností: buď je kostra hodně stará, nebo pochází z doby stěhování národů, nebo jde o válečný pohřeb, a proto u ní nebyly žádné další nálezy.
Podobně jako v novodobých detektivkách jim pomohly moderní vědecké metody. Antropologové v Praze nedávno určili stáří kostry pomocí uhlíku C14. "Vyšlo najevo, že kostra pochází z období 350 let po Kristu plus minus 150 let. Bylo nám tedy jasné, že se dostáváme do doby stěhování národů. Kdyby totiž byla starší, z doby římské, tehdy byly běžnější žárové hroby," vysvětluje archeoložka.
Rozhodlo stáří postříbřené spony
Aby mohli vědci provést analýzu, archeologové nalezené pozůstatky nečistili. Díky tomu se podařilo určit stáří kostry ještě podrobněji. Antropologové totiž mezi pozůstatky nalezli postříbřenou sponu.
"Ta precizně datovala kostru k roku 500 našeho letopočtu. Mezi pozůstatky se potom našel ještě drobný přívěšek na krk z nějaké lastury a dvě prasečí kosti. To byly pozůstatky jídla na poslední cestu. Detektivka se uzavřela: ze všech možných pramenů jsme zjistili, že máme první hrob z doby stěhování národů v Podorlicku. Žádné jiné nálezy z této doby tady nejsou," říká Beková.
Antropologům se podařilo určit, že kostra patřila ženě ve věku 25 až 30 let. Vysoká byla asi 160 centimetrů. "Byla to patrně Germánka," dodává archeoložka. Protože v blízkém okolí archeologové žádné nálezy z tohoto období neučinili, mohla být žena ojediněle pohřbena při pochodu svého kmene regionem.
