Koronavirus je v České republice minimálně jeden rok. Před dvanácti měsíci se v ČR objevily první potvrzené případy tohoto onemocnění. „Od té doby se virus změnil, ale ne tak podstatně, jak by se za jeden rok mohl změnit virus chřipky. Ale za poslední měsíce dochází k masivní evoluci viru a mění se, lépe se adaptuje na lidi jako na své nové hostitele,“ říká virolog ČZU Jiří Černý.
Virus je agresivnější vůči mladším lidem
„Údaje, které podávají lékaři z jednotek intenzivní péče, nasvědčují tomu, že virus je agresivnější vůči mladší populaci. Ale zatím jsem k tomu nečetl žádnou rozsáhlejší studii, která by to potvrzovala. Ale jisté indicie k tomu jsou,“ míní Černý.
Jediným účinným prostředkem proti pandemii je podle Černého vakcinace. „Očkování ale v ČR není rozběhnuto tak, jak by bylo potřeba. Potřebovali bychom ochránit i ročníky nad 60 let. Nicméně senioři se chovají velmi zodpovědně, jsou si vědomi toho, že se proti viru musejí aktivně chránit, takže tím pádem teď přišla s vážným průběhem řada i na lidi nad 40 nebo 50 let.“
„Navíc dvacátníci nebo třicátníci se ne vždy chovají zodpovědně, ale mladší organismus si s virem dokáže poradit. I tak jsou z České republiky známy případy úmrtí takto mladých lidí,“ připomíná virolog.
Mutace a evoluce viru
Jiří Černý detailně popsal to, jak se virus v populaci šíří a jak probíhá jeho evoluce. „V populaci, která už je z významné části promořená a dochází k jejímu rozsáhlému očkování, musí virus změnit svůj genetický materiál, genom. U RNA virů k tomu dochází poměrně hojně. Jejich polymerázy, tedy enzymy, které kopírují virový genom, což jsou jakési pomyslné kopírky nebo mniši, kteří přepisují jedno písmenko za druhým, jsou v porovnání s polymerázami našich organismů poměrně chybové.“
„Dělají zhruba jednu chybu každých 10 tisíc až 100 tisíc písmen. Takže když nakopírujete jeden genom koronaviru, který je zhruba 30 tisíc párů bází dlouhý, tak každý třetí tam má chybu,“ popisuje Černý.
„Většina chyb nemá žádný efekt na vlastnosti viru. Tohle můžeme pomíjet,“ pokračuje virolog. „Pak jsou tam chyby, mutace, které mají na virus negativní vliv, a ty ani nezachytíme. A pak je tu malé množství, zlomky zlomků, které vyhrají sázku v loterii. A jedna jediná tato mutace způsobí, že virus získá nějaké lepší vlastnosti. A tyto mutace se začnou v populaci šířit a převálcují ostatní kmeny.“
Podstata evoluce všech organismů na této planetě spočívá právě v chybách, tedy v mutacích. Když se tato chyba, tedy mutace, ukáže být evoluční výhodou, zvítězí v přirozeném výběru, uplatní se v přírodě a začne ji dobývat. Podobně jako vyhrává britská, brazilská nebo jihoafrická mutace koronaviru v některých státech.
Virolog se zamyslel i nad tím, zda může být koronavirus ještě nebezpečnější než v současné době. „Jistě, může. Teď se snažíme očkovat a bude velký selekční tlak na virus, aby vyvinul varianty, které budou schopny vakcinaci uniknout. Proto je důležité, aby farmaceutické firmy připravovaly co nejrychleji nové verze, které na to budou reagovat. Už teď se připravují u Pfizeru a Moderny očkovací varianty, které budou účinné vůči jihoafrické mutaci.“
Očkování jednou za dva roky?
Podle virologa tak očkování proti koronaviru nebude tak dlouhodobé jako například v případě vakcinace proti klíšťové encefalitidě nebo vzteklině. „Dojde pravděpodobně k takové evoluci koronaviru, že se budeme muset nechat přeočkovávat každý rok nebo každé dva roky. Objeví se tady totiž nové kmeny, proti kterým nebude stávající očkování funkční.“
„Virus bude očkováním tlačen k tomu, aby mutoval,“ vysvětluje Černý. „Nesmíme teď být sobečtí a musíme myslet na ostatní svět. Pokud se viru zbaví vyspělý svět, musíme pomoci s očkováním světu rozvojovému. Když to neuděláme, tak nám virus bude dál cirkulovat v Brazílii nebo Nigérii, kde je početná populace a může tam vzniknout velké množství mutací, které se k nám mohou vrátit jako bumerang a způsobí nám nové problémy.“
A mohou být někdy v budoucnu rizikovou skupinou mladí lidé a děti? „Je tu riziko, že koronavirus může infikovat stále mladší lidi a způsobit u nich vážnější onemocnění. Proč jsou nejohroženější senioři a proč riziko vážného průběhu roste s věkem, o tom toho zatím moc nevíme,“ říká vědec s tím, že je k tomu zapotřebí udělat rozsáhlejší výzkumy a studie.
Pražská zoo zaznamenala v posledních dnech nákazu covidem-19 u gorilího samce Richarda a pozitivní na koronavirus jsou také dva indičtí lvi. Pro Jiřího Černého to není překvapivé. Přenosy z člověka na zvířata už byla v minulosti mnohokrát zaznamenaná. „Richardovi i všem dalším přeji rychlé uzdravení. A mohou se nakazit i další primáti, totéž platí o lvech, tygrech a dalších malých i velkých kočkovitých šelmách.“
Pozor na domácí kočky
„A co se týče toho, zda by mohly vzniknout další nové mutace nejprve přenosem na zvíře a pak zpátky na člověka, tak to je potenciální hrozba. Nebál bych se zoologických zahrad, protože tam těch zvířat není moc dohromady. Tam jsou maximálně desítky kusů od jednoho druhu.“
„Ale největším nebezpečím budou farmové chovy, kde se chovají zvířata velmi intenzivním způsobem. Už jsme to viděli u norků, což jsou kožešinová zvířata, která se tímto virem snadno nakazí. A nakaženi mohou být i králíci, takže i jejich velkochovy mohou být problematické,“ uvádí virolog.
A problém může být podle Černého i v případě domácích mazlíčků. „Ti se sice nechovají velkokapacitně, ale jedinců je v populaci rozprostřeno tak velké množství, že oni s virem do styku přicházejí velmi intenzivně a nejsou mezi nakaženým páníčkem a zvířetem žádné bariéry. Tady jsou v ohrožení hlavně kočky, které se nakazí velmi dobře. Psi se tak dobře nenakazí a nákaza u nich probíhá mírně a bezpříznakově.“
Jiří Černý hovořil v Rozstřelu také o vývoji léků na koronavirus a podrobně charakterizoval několik nejznámější mutací, včetně britské, brazilské nebo také dánské, která se začala šířit po předchozím přenosu z tamější populace norků.
