Namátkou: pochybný pronájem Českého domu v Moskvě, série obvinění ředitele televize Nova Vladimíra Železného, machinace v Investiční a poštovní bance. To všechno jsou případy, které se více či méně dotýkají politiky a jež se úřadům nedaří dotáhnout do konce.
Absolutní primát pak drží kauza zahraničního konta ODS, jehož existenci se ani po pěti letech policii nepodařilo spolehlivě prokázat - nebo naopak vyvrátit.
Ministr vnitra Stanislav Gross však říká, že tím není nijak zvlášť znepokojený: "Není dobře, když se jakýkoli případ vleče. Na druhou stranu ale mluvíme o většinou velmi komplikovaných případech, které prostě nelze vyřešit hned."
Proč se vyšetření takových případů táhne roky? První, co asi každého napadne, je právě to, že to jsou politické kauzy a že se je kdosi snaží zamést pod koberec. Jenže žádný důkaz, že to tak je, se nikdy neobjevil.
"Samozřejmě, že vám nikdo není schopen zaručit, že průtahy s politikou nesouvisejí. Ale nemám pro to žádný důkaz, všechno, co bych řekl, jsou spekulace," prohlásil náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk.
Řadoví policisté vesměs tvrdí, že přímou intervenci politika nezažili. "Ty tlaky jsou spíš v tom smyslu, že u citlivých kauz pořád volají nadřízení, co s tím je, jak to vypadá. Kdo tlačí na ně, to už si můžeme jen domýšlet," říká detektiv, který vyšetřuje závažné hospodářské delikty.
Pokud pomineme politické tlaky, existuje pro zdlouhavé vyšetřování podle policistů, advokátů a státních zástupců, které MF DNES oslovila, několik dalších vysvětlení:
1. složité případy často řeší jeden až dva policisté
To se týkalo například podílu Iva Svobody na krachu továrny na kočárky Liberta. Spis o patnácti tisíci stránkách si co do tloušťky nezadá s legendárním H-Systémem. I tady jde o stovky dokumentů, stovky svědků. To vše měl na krku jediný muž, středočeský vyšetřovatel Václav Kutílek. V posledním roce se situace začala zlepšovat. Třeba vyšetření machinací v IPB mají na starost čtyři policisté. "Optimální by ale byl tým o deseti dvanácti lidech," tvrdí policejní rada Václav Láska.
2. na kauzách se policisté střídají
Tunelování v Komerční bance měl na starost opět jediný vyšetřovatel Oldřich Šulák. Poté, co po několika měsících pronikl do tajů případu a rozdal několik obvinění, odešel do civilu. Případ dostal nový policista, který se s ním musel seznamovat znovu od začátku a na spoustu kroků měl jiný názor než jeho předchůdce.
3. informace ze zahraničí chodí měsíce
Kauzy, v nichž sehrál roli cizí státní příslušník, případně je potřeba získat dokumenty ze zahraničí, nebývají vyšetřeny dříve než za rok. Cokoli, co české úřady chtějí ze zahraničí, musí žádat cestou takzvané právní pomoci. Ta trvá měsíce, někdy i roky. Některé státy - zejména daňové ráje - navíc vůbec nespolupracují.
"To jsou věci, které nijak ovlivnit nemůžeme, a když se to protahuje, jsme bezmocní," říká náměstek policejního prezidenta Jaroslav Macháně. Na informacích ze zahraničí vázla i kauza Komerční banky nebo případ Vladimíra Železného.
4. policie má stále málo odborníků
Nejpalčivěji se to projevovalo v polovině devadesátých let, kdy se policie a státní zástupci ve složitých finančních operacích jen stěží orientovali. Už rok fungují specializované odbory vyškolených žalobců, kteří se zabývají výlučně finančními machinacemi nad sto milionů korun. Totéž pracoviště by mělo vzniknout i u policie.
Přesto zejména u policie špičkoví odborníci akutně chybí. Například podstatná část spisu ke Komerční bance jsou anglicky psané smlouvy, vyšetřovatel kauzy ovšem neumí anglicky. "Stále platí, že je problém u policie ty schopné udržet," míní náměstek Macháně.
