A jde o vážné nemoci. Například hemofilie, neléčitelná porucha srážení krve. Nebo muskulární dystrofie. Děti, které jí trpí, vypadají, jako by byly stále v křeči. A brzy umírají.
Ministerstvo kultury, v jehož čele stojí lidovec Václav Jehlička, však v připomínkách k zákonu upozorňuje, že povolit výběr pohlaví je zneužitelné. "Nemůžeme to podpořit – vyrábět děti na přání. Naprogramovat si dítě podle rozmaru rodičů je nepřípustné," přidává se místopředseda KDU-ČSL David Macek.
Lékaři však jsou zajedno: budoucím rodičům to pomůže. "Nevím, jestli ti, kteří to kritizují, tomu rozumí," kroutí hlavou Tonko Mardešič z kliniky asistované reprodukce Pronatal.
Současná praxe je taková, že když žena s genetickou vadou díky umělému oplodnění otěhotní, v šestnáctém týdnu těhotenství se jí odebere plodová voda. "V osmnáctém týdnu se ukáže, že dítě je ‚špatného‘ pohlaví, a tudíž došlo k přenosu vady, takže jde žena na potrat," popisuje Mardešič. "Což je pro ni jak psychické trauma, tak zdravotní riziko."
Volba pohlaví z jakýchkoliv jiných důvodů podle něj nadále zůstane zakázána. "Volba se týká jen jasně vymezených a vzácných vad. Žen, které je mají, je méně než jedno procento z těch, které na umělé oplodnění přijdou," doplňuje Ladislav Pilka ze zlínské Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie.
Navrhovaná praxe je podle něj v evropských zemích běžná. Proces volby pohlaví je poměrně snadný. Lékaři oplodní pět či šest ženiných vajíček, nechají je povyrůst a otestují, zda jsou v nich chromozomy chlapce, či děvčátka. A to "správné" pohlaví pak použijí.
