Česko za vysoký počet dětí umístěných v ústavech kritizovaly například Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva, Dětský fond OSN nebo Evropská komise.
Ústavy podle Klause ale neznamenají zaostalost Česka, naopak ukazují, jak dobře péče o děti v naší zemi funguje. "Česká republika vždy patřila a stále patří k zemím se špičkovou dětskou zdravotní péčí a s nejnižší dětskou úmrtností na světě," připomíná prezident.
"Česká republika nemá důvod se svého náskoku vzdávat jen proto, aby byla stejná jako ostatní. Kritizující mezinárodní instituce by se měly České republice za své zprávy omluvit a poslankyně a poslanci českého parlamentu i čeští vládní úředníci by neměli nekriticky přejímat vše, co přichází od renomovaných mezinárodních institucí - i tam sedí jen lidé a mohou se mýlit. A v tomto případě se mýlí určitě," je přesvědčený prezident.
Klaus kritizuje také samotnou podobu novely. "Tento zákon je bezcitný a surový. A je projevem neúcty k těm, kdo se dnes poctivě věnují pěstounské péči," shrnuje svůj postoj po obsáhlejším vyjmenování chyby zákona.
Půjde o peníze, ne o děti, bojí se prezident
Mezi záludnosti nové normy prezident řadí například to, že široce a vágně vymezuje povinnosti městských a obecních úřadů, zároveň ovšem neobsahuje žádné pojistky proti libovůli úředníků při posuzování rodičovské výchovy. To může vést k větším zásahům do soukromí rodin a většímu tlaku na rodiče, jak a co mají vštěpovat svým dětem. "Děti ale nejsou veřejným statkem, nejsou 'majetkem' společnosti - kromě toho, že jsou především samy sebou, jsou dětmi svých rodičů," dodává Klaus.
Principiálně špatně je podle Klause i to, že pěstounství se díky novele má stát prací, nikoliv posláním. Středobodem zájmu tak prý už nebude péče o děti, ale peníze.
"Za zvlášť extrémní projev tohoto trendu považuji pěstounskou péči na dobu určitou: v jejím důsledku děti budou střídat rodiny, stále znovu a znovu si budou zvykat na nové pěstouny, na nové prostředí a na nové kamarády. Takový osud je krutější než ústavní výchova v relativně stabilním prostředí a je v příkrém rozporu s proklamovaným účelem zákona a se zájmy dětí," odmítá novelu prezident.
Zákon navíc podle něj vyvolal strach z rušení kojeneckých ústavů a dětských center i nedostatku pěstounů. "Panují důvodné obavy, že nebudeme mít ani pěstouny, ani ústavy, a děti budou končit na ulici. Nedůvěra veřejnosti je zesílena nedávnými negativními zkušenostmi se špatně připraveným zaváděním jiných sociálních reforem," vysvětlil krok Klaus (text prezidentova odůvodnění najdete zde).
Poslanci změnu zákona na Hrad poslali na začátku září, kdy přehlasovali veto Senátu (více zde). Hlavním argumentem ministerstva práce a sociálních věcí, které novinku vypracovalo, je snížení počtu dětí v ústavech a pomoc pěstounům. Jejich odměna nyní činí 3 126 korun měsíčně, nově bude 8 000 korun. Spolu s dalšími dávkami by si pěstouni na plný úvazek měsíčně mohli díky novele přijít na 20 až 24 tisíc korun.
Zákon se po prezidentském "ne" opět vrací do Sněmovny. Poslanci mohou prezidentské veto přehlasovat nadpoloviční většinou svých hlasů.
