Na Hradě jednal s prezidentem Klausem o spolupráci při zlepšování situace Romů.
Podle zjištění MF DNES nebyl Ščuka jediným členem delegace, o kterého se zajímala policie.
Na Hradě byl i Petr Jano, jehož v Děčíně vyšetřovali pro podezření z ozbrojeného napadení a vydírání prostitutky. Soud, kde proti sobě vypovídají dva klany ovládající nevěstince, běží už tři roky.
Policie se zajímá i o dalšího z šéfů romského parlamentu, Alexandra Slepčíka. Jeho bratři stojí před soudem kvůli obvinění, že obchodovali s kokainem na silnici E55 v Dubí. "Někteří lidé o mně říkají, že organizuji prostituci, vraždy a pašuju drogy. Není to pravda," hájí se Alexandrův bratr Elemír.
"Nikoho nelustrujeme, nemáme na to nástroje. Přece nebudeme posílat seznamy lidí žádajících o přijetí někam na policii," reagoval na informace MF DNES prezidentův tajemník Ladislav Jakl, který audienci zprostředkoval.
Ščuka si po setkání pochvaloval, že dodalo vážnosti jeho Parlamentu Romů, takže teď má větší naději získat padesátimilionovou vládní dotaci na projekt "Sčítání českých Romů".
Kriminalizaci svého parlamentu odmítá. "Dokud není člověk odsouzený, musí se na něj pohlížet jako na čistého. A najít mezi Romy lidi, kteří nebyli stíhaní policií, je velmi, velmi těžká věc," řekl Ščuka.
Předáci jiných romských sdružení se od romského parlamentu postupně distancují. "U mě je Milan Ščuka obyčejný kriminálník. Na veřejnosti bych se s ním neukázal a už vůbec bych se s ním nenechal vyfotit," vzkazuje Klausovi Karel Holomek ze Společenství Romů na Moravě, což je největší romská organizace u nás.
"Už při volbách vedení parlamentu se ukázalo, že jim jde jenom o posty, moc, a tím i o peníze," vysvětluje předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý, proč do parlamentu nevstoupil. Karel Holomek je ještě tvrdší: "Ta organizace je nedemokratická. Nechali tam hlasovat i děti. A do vedení se dostali lidé s kriminální minulostí," říká Holomek.
Z Čech do Běloruska a zpět
Kdo tedy je šéf nového romského parlamentu? Rozhodně vlivný a bohatý podnikatel. A zároveň muž, o kterého se často zajímá policie. Ščuku si vybaví okamžitě všude, kde pobýval. Stačí vyslovit jeho jméno.
Třeba brněnská policie o něm v evidenci, jejíž výpis má MF DNES k dispozici, vede osm záznamů. Nejde přitom o žádné banality: Ščuku podezírali postupně z krádeží automobilů, úplatkářství a podvodu. Nikdy mu však nic nedokázali.
"Nejnadějněji" to pro orgány činné v trestním řízení vypadalo v roce 1994. Tehdy Ščuku vyšetřovatel dokonce obvinil. "Šlo o podezření z vydírání. Ale vyšetřovatel to po půl roce sám zastavil. Neprokázal mu to," říká brněnský městský státní zástupce Vladimír Kutnohorský.
Ščuka se pak i se svými podniky přemístil do Běloruska. A tam zbohatl. Na čem konkrétně, nikdo neví. Jisté je, že právě tam v sobě objevil vůdcovské ambice. A rozhodl se i se svými majetky přesunout na Slovensko. V roce 2000 se Milan Ščuka objevil v Košicích. A okamžitě se nechal zvolit předsedou tamní Romské občanské iniciativy.
Stejně jako se teď postavil do čela českých romských organizací. "Možná to myslel upřímně, ale nevyšlo mu to. Přišel sem jako boháč, platil si šoféry, ochranku, jezdil v luxusním automobilu. Nakonec ale zkrachoval. Neuspěl ve volbách a přišel i o dům," vzpomíná slovenský novinář Samuel Seman.
Na Ščuku dodnes nezapomněl ani slovenský vicepremiér pro národnostní menšiny Pál Csáky. Právě on romského předáka veřejně obvinil, že prostřednictvím dotací na zlepšení postavení romské menšiny, které získal, pere špinavé peníze z Běloruska.
"Dostal jsem ty informace od policie. To podezření bylo vážné," vzkázal MF DNES po svém mluvčím vicepremiér Csáky. Policie případ odložila, když Ščuka Slovensko opustil a vrátil se do Čech. Sám Ščuka si připadá pronásledovaný. "Všechna ta obvinění byly blufy. Nikdy mě neodsoudili. A s Csákym jsem si to tehdy vyříkal," tvrdí.
 Prezident Václav Klaus přijal na Pražském hradě delegaci členů romského parlamentu. (5. října 2004) |
