„Je to šok, ale hlavně je to cenový diktát,“ zlobí se ředitel Okresní agrární komory v Kroměříži Jaroslav Kolařík. Spor by měl podle něj vyřešit stát. Počínaje 1. červencem totiž vstoupila v platnost vyhláška, která zakazuje jakékoliv používání masokostní moučky. Asanační ústavy, které se starají o likvidaci uhynulých zvířat, přitom z prodeje kostní moučky kryly značnou část nákladů za likvidaci. Teď o tento zisk přišly. Do 1. července chtěly od zemědělců korunu padesát za kilogram váhy uhynulého zvířete. Nyní požadují 8,50 korun.
„Zemědělci se vzbouřili. Vždyť tak je každá uhynulá kráva přijde na pět tisíc. Jestliže se stát rozhodl nadstandardně chránit potravinový řetězec, měl by také zaplatit náklady nebo do toho vstoupit nějak jinak,“ staví se za zemědělce ředitel agrární komory.
Stát zkrmování masokostní moučky zcela zakázal v obavách ze šíření lidské varianty BSE, takzvané nemoci šílených krav. Dosud se mohla zpracovávat alespoň svalovina a kosti, od 1. července však není možné ani to. „Nyní tedy sloužíme za vzor celému světu. Například v USA se masokostní moučka zkrmuje vesele dál. Jenže se nikdo nepostaral o to, kdo to všechno zaplatí,“ argumentuje Kolařík.
Přenos nemoci ze svaloviny a kostí přitom nebyl dosud prokázán, i když jisté riziko existuje. „Zákon udělal ze dne na den z masokostní moučky odpad, který navíc nařídil spalovat v elektrárnách nebo cementárnách. To ale přece nemůže platit zemědělec,“ argumentuje Kolařík, který jednal se zástupci asanačních ústavů alespoň o zmírnění podmínek, zatím však neúspěšně. Ty trvají na nové, několikanásobně vyšší ceně. „Proto jsem o vzniklé situaci informoval krajskou veterinární správu a orgány Zlínského kraje,“ dodal Jaroslav Kolařík.
Mrtvá zvířata už leží na farmách v Morkovicích, Postoupkách a Kostelci u Holešova. Zemědělci nechtějí za odvoz platit víc. Argumentují tím, že zákon jasně mluví o sjednané ceně, s nimi však drastické zvýšení cen těchto služeb neprojednával nikdo.
Šéf kroměřížské veterinární stanice Jan Holík uvedl, že veterináři zatím situaci monitorují. Pokud se zhorší, zasáhnou. „V takovém případě máme možnost zasáhnout formou mimořádných veterinárních opatření a najít viníka tohoto stavu," řekl veterinář.
Holík také upozornil, že zemědělci mají možnost čerpat na uhynulá zvířata peníze ze státního dotačního titulu. Zemědělci o této možnosti vědí, to však podle nich není žádné řešení. Tento dotační titul totiž zahrnuje i další položky, například dotace na ztráty z pojištění proti živelním pohromám. Přitom peněz je v něm málo. Jestliže se všechny vyčerpají na likvidaci uhynulých zvířat, nezůstalo by v něm nic.
