Evropská unie zakázala prodej nahřívaného tabáku s příchutěmi. Jedním z důvodů je, že příchutě lákají děti. Vy a další odborníci však varujete, že zákaz není cesta, protože pro již stávající kuřáky představují tyto produkty zdravější alternativu. Existuje nějaká cesta mezi?
Ano, máte pravdu, že příchutě u e-cigaret a dalších produktů děti přitahují. Proto bychom měli být opatrní, zvlášť v jejich dostupnosti. Na druhou stranu jsou příchutě velkým faktorem, díky kterému se kuřáci odklánějí od obyčejných cigaret. Musíme tedy zvažovat benefity i důsledky takového zákazu. Pro kuřáky přechod na tyto výrobky totiž skutečně může přinášet zdravotní výhody, zatímco děti při experimentování s e-cigaretami budou riskovat zdraví.
Děti ale e-cigarety často kouří jen po krátké období, kdy s ním experimentují. Takže když se na tuto problematiku podíváme z širšího hlediska veřejného zdraví, přikládal bych větší váhu výhodám, které e-cigarety mají pro již zavedené kuřáky. Opravdu si nemyslím, že zákaz příchutí vyřeší tento problém. Naopak riskujeme, že se kuřáci budou vracet ke klasickým cigaretám. A nebezpečím také je, že se kuřáci tabáku s příchutí budou snažit namíchat si je sami, což může být riskantní.
Karl Erik Lund
|
Co byste tedy doporučoval namísto zákazu?
Omezení prodeje, aby byl nahřívaný tabák s příchutí dostupný pouze ve specializovaných prodejnách. Můžeme také zvýšit věkový limit třeba na 21 let. A své udělá také to, jak bude tento tabák balený – aby byl bez lákavých nápisů, log nebo barev a pouze v obyčejném obalu. Další věc, kterou lze udělat, je přidávat do krabiček klasických cigaret letáky, které informují o méně škodlivých alternativách. Můžeme kuřákům říct, že když nemohou nebo nechtějí přestat užívat nikotin, existují další způsoby. A pokud by tyto informace byly v krabičkách cigaret, nedostaly by se tolik k lidem, kteří nekouří.
Co se kouří v Česku?V Česku jsou zhruba dva miliony kuřáků, přibývá uživatelů alternativ ke klasickým cigaretám. Další desetina populace užívá elektronické cigarety, 6,6 procenta zahřívaný tabák a 2,8 procenta nikotinové sáčky. Z mladých ve věku 15 až 24 let užívá elektronické cigarety každý čtvrtý. |
Takže moje doporučení je jednoznačné – nechme tabák s příchutí a daňme ho méně než cigarety, aby si k němu našli cestu nynější kuřáci klasických cigaret. A když budou nahřívaný tabák kouřit děti? To nebude konec světa. Děti a mladí lidé vždycky dělali a vždycky budou dělat to, co dospělí. Na to musíme být připraveni. Obecně ale myslím, že celkově výhody by převážily nad nevýhodami.
Chuť na nikotin nezmizí. Cigarety budou retro
Já nekouřím, takže se v alternativách tabáku příliš nevyznám. Můžete krátce popsat, jaký je rozdíl mezi klasickými cigaretami a bezdýmnými produkty?
Produkty s nahřívaným tabákem používají baterie, které tabák přivádí na požadovanou teplotu, což je od 215 do 400 stupňů. Tabák tudíž nehoří, neprobíhá žádné spalování. Když si zapálíte a potáhnete, právě hoření uvolňuje chemické látky, kterých je v cigaretách zjištěno okolo sedmi tisíc, z čehož okolo sedmdesát z nich je karcinogenních. Takže to je největší rozdíl.
Když se podíváte na další alternativy, nejméně škodlivé jsou nikotinové sáčky, které jsou na stejné úrovni jako medicínské užití nikotinu například v náplastech nebo žvýkačkách. A pak je tu snus (žvýkací tabák, pozn. red.), kde je risk mezi 5 až 10 procenty oproti normálním cigaretám. U e-cigaret je samozřejmě vyšší riziko pro dýchací systém. A u zahřívaného tabáku je riziko oproti klasickým cigaretám 15- až 35procentní. Riziko samozřejmě je i mezi těmito produkty, ale je mnohem nižší než u klasických nebo vlastnoručně balených cigaret a dýmek.
Od rituálu k závislosti. Dnes se ve světě předhánějí v alternativách cigaret |
Myslíte, že klasické cigarety mají budoucnost, když dobře víme, jak moc jsou škodlivé, a většina zemí vede proti kouření kampaně a snaží se proti němu bojovat?
Cigarety dominovaly nikotinovému trhu posledních asi 110 let. Alternativy, o kterých jsme mluvili, ale mohou s cigaretami soupeřit a na trhu převládnout, pokud bude pokračovat jejich vývoj a budou kuřákům dostupné. Myslím, že právě příchutě tabáku tu mohou být zásadní. A velmi důležité je také to, jak moc fragmentovaný bude trh a jak moc budeme bezdýmné tabákové výrobky omezovat. Obecně myslím, že cigarety v budoucnu zůstanou, ale budou „retro“, podobně jako třeba auta se spalovacím motorem. Nebo jako nyní gramofonové desky na dnešním hudebním trhu.
Co obsahuje cigaretový kouř?V kouři najdeme například arzenik, kysličník uhelnatý, který má vysoce škodlivý účinek na srdečně-cévní aparát, benzen, toluen, chrom, kadmium a kyanovodík, který se používá při výrobě chemických zbraní. Z toho asi sto látek je karcinogenních, jiné jsou jedovaté (kyanidy, čpavek) nebo mají mutagenní účinek (DDT). Když kuřák či kuřačka vtahuje kouř, teplota konce cigarety je 900 až 1 100 stupňů Celsia a část látek se spálí a část se inhaluje. |
A co tabákové firmy? Budou se chtít výroby cigaret vzdát?
Pro tabákové firmy není udržitelné dál pokračovat s výrobou něčeho, co ničí zdraví a bere životy jejich zákazníků. Sami uvádějí, že chtějí budoucnost bez cigaretového kouře. Někdo se může ptát, jak jim můžeme věřit, ale faktem je, že poptávka po nikotinu bude i do budoucna, protože je povzbuzující a lidé ho používají pro zábavu, uvolnění, stimulaci, jako třeba kofein v kávě. Takže rekreační užívání nikotinu tu bude stále. Zodpovědností výzkumníků je to akceptovat a snažit se najít způsoby, jak nikotin konzumovat s co nejnižším rizikem, pokud jej lidé budou chtít.
Jakým největším překážkám v současnosti lidé čelí, když se snaží přestat s kouřením cigaret a případně přejít na jiné produkty?
Číslo jedna je určitě špatná informovanost o rizicích. Velká část lidí si myslí, že bezdýmné výrobky jsou stejně škodlivé jako klasické cigarety, takže o alternativách ani nepřemýšlejí. A druhá věc je neúměrné zdanění, které by právě rizikům mělo odpovídat. Pokud budou méně škodlivé produkty méně zdaněné, přiměje to kuřáky ke změně. A třetí překážkou je už zmíněný puristický přístup, tedy představa, že v ideálním případě má společnost být naprosto bez nikotinu. Místo toho bychom se měli snažit vymýšlet náhradní cesty, jak snížit kouření klasických cigaret.
Jednou z překážek také může být, že tyto nové produkty jsou těžší na použití, musejí se třeba nabíjet. A pro některé nejsou dostatečně uspokojující. Je proto důležité, aby si kuřáci našli náhradu, která jim bude nejlépe vyhovovat. Právě jim mohou poradit specializované obchody, které by se měly stát klíčovými pro pomoc lidem, kteří chtějí přestat kouřit klasické cigarety.
Regulátoři tabáku by měli zapojit mozek, říká expert Farsalinos |
Zmiňoval jste, že snus má jedno z nejnižších rizik. Ve většině zemí EU je však také zakázaný. Jak to?
Ten důvod je, že Anglie odmítla přidat další nikotinový produkt na trh, na kterém už jsou cigarety. To pak následovala také EU. Když do ní vstoupilo Švédsko, vyjednalo si výjimku a snus tam zakázaný nebyl, protože pro Švédy je oblíbený a dlouho zavedený. Více než polovina lidí, kteří tam užívají tabák, kupují právě snus. A v Norsku, které není v EU, snus před zhruba dvaceti lety tvořil pouze 7 procent nikotinového trhu, kterému dominovaly cigarety. Během posledních dvaceti let se však situace změnila a nyní je 50 procent tabáku konzumovaných jako snus. A užívání tabáku se podařilo snížit o 30 procent.
Jak se to stalo?
Snus je nejdůležitější věc, kterou se nahrazují cigarety. Minulý rok podle reportů více než 50 procent kuřáků, kteří skončili, přešlo nejprve právě na snus. Další věc, která hrála důležitou roli, byla, že také nové tabákové firmy se začaly orientovat na snus. Tomu se říká diverzní efekt. Takže v Norsku neprobíhá nábor nových kuřáků. Snus také není bez rizika, ale riziko je mnohem menší než u cigaret.
Pokud lidé stejně jako já věří, že i v budoucnosti bude poptávka po nikotinu, je mnohem lepší užívat snus než klasické cigarety. Také bych rád dodal, že muži ve Švédsku užívají snus tři nebo čtyři dekády, mnohem déle než v Norsku. Když se podíváte na statistiky, tito muži konzumují stejně tabáku jako je průměr EU. Ale nemocí spojených s užíváním tabáku, těch je tam o polovinu méně, stejně jako úmrtí.
Snížit rizika, ne zakazovat
Sám se hlásíte k pragmatickému přístupu ke kouření, který jsme vlastně už popsali. Můžete jej ale stručně vysvětlit?
Když jsem před sedmatřiceti lety začal zkoumat účinky tabáku, hlavním záměrem bylo snížit počty úmrtí a nemocí spojených s jejich užíváním, ne bojovat s nikotinem jako takovým. A toho záměru se stále držím. Po desítkách let tradičních způsobů kontroly tabákových výrobků – například zákazy a omezení, zvyšování daní, denormalizaci kouření a informační kampaně – stejně vidíme, že to není dost pro úplné zamezení kouření.
Ve společnosti jsou stále některé skupiny ohroženější než jiné. Mnoho z nich je pracujících a nízkopříjmových, nezřídka s duševními onemocněními. Tito lidé potřebují jinou strategii – doplňků – k těm tradičním. A to je princip harm reduction (snižování rizik v závislostním chování, pozn. red.).
Co přesně tento princip znamená?
Základní pilíř je, že děláme kouření stále více obtížné a zároveň zajistíme způsoby pro bezpečnější užívání nikotinových výrobků. To není naprosté omezení nebo zákaz, jako chtějí takzvaní puristé. Tudíž lidé, kteří nechtějí nebo nemohou přestat s užíváním nikotinu, mají dostat alternativní možnosti. Jednou z nich jsou právě bezdýmné tabákové výrobky,
Samotný princip „harm reduction“ má čtyři klíčové body. Prvním z nich je udělat tyto náhražky dostupné na trhu a atraktivní pro kuřáky. Pak dbát na regulaci úměrnou rizikům. Třetí možností je aktivně informovat kuřáky o nebezpečí jednotlivých produktů. Je nezbytné, abychom byli otevřeni alternativám cigaret. Protože i já zastávám názor, že nikotin se má používat při redukci kouření, označují mě za pragmatika.
