Epidemie žloutenky nemá konce. Tolik pacientů s hepatitidou typu A nemělo Česko od roku 2000, a pokud bude nakažených přibývat stejným tempem, padne rekord z roku 1999. Tehdy onemocnělo 933 lidí, nyní jich je už 450. Epidemie přitom vypukla teprve před třemi měsíci. - čtěte Žloutenka se šíří, očkovací vakcína ale chybí
Vůbec největší epidemii žloutenky zažila republika v roce 1977. Z mražených jahod dovezených z Polska se v tehdejším Československu nakazilo třicet tisíc lidí.
Sestřičky nebyly očkované
Mezi nakaženými už je i několik zdravotních sester. Po šesti nakažených sestrách v Léčebně dlouhodobě nemocných v Humpolci ohlásila další dvě nakažené zdravotnice Krajská nemocnice v Pardubicích.
Jak a kde virus chytily, zjišťují hygienici. Každý pacient musí zdravotníkům dát seznam lidí, se kterými se stýkal, i míst, kde byl, aby mohli určit ohnisko nákazy.
Mluvčí pardubické nemocnice Ivana Faiklová nepředpokládá, že by se zdravotnice nakazily při práci. "To můžete chytit kdekoliv," řekla s tím, že ani jedna ze sestřiček nebyla proti žloutence typu A očkovaná.
Nepracují na oddělení, kde je riziko nákazy nejvyšší a kde je povinné očkování proti mnohem závažnější žloutence B. Týká se to například infekčních, anesteziologicko-resuscitačních a transfuzních oddělení.
Nejvíce nakažených je stále v hlavním městě – osmdesát procent. Druhým nejvíce postiženým regionem jsou střední Čechy, následuje Pardubický a Moravskoslezský kraj.
Černý kašel málem zmizel, teď je zpátky
Statistiky ukazují nárůst nakažených i dalšími infekčními chorobami. Šíří se například také černý kašel, který začíná jako nenápadná viróza a pokračuje dusivým dlouhotrvajícím kašlem.
Nemocných bylo koncem srpna třikrát tolik co loni a desetkrát víc než ve stejném období před deseti lety. Lékaři se s černým kašlem přitom už málem nesetkávali.
Proti dávivému kašli jsou totiž všichni povinně očkováni jako kojenci už od roku 1958. Proč se nyní šíří, odborníci zatím netuší.
"Jedna teorie vychází z toho, že očkování už přestává účinkovat," řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Poukázal na to, že nejvíc pacientů je mezi dětmi ve věku 10 až 15 let, kdy už tato nemoc život pacienta neohrožuje. Nejzávažnější je u miminek, výjimečně může skončit i smrtí. Nákazu si však lidé mohli přivézt i z dovolené v zahraničí.
Ve srovnání s dobou před deseti lety je nyní desetkrát víc i lymské boreliózy přenášené klíšťaty a průjmových onemocnění způsobených bakterií kampylobakter. Těch bylo ke konci srpna dokonce padesátkrát tolik než žloutenky. Přenáší se z nedostatečně tepelně upraveného masa.
"Souvisí to s tím, že častěji grilujeme," vysvětlila epidemioložka Renata Vaverková z hygienické stanice Jihomoravského kraje. Kampylobakterem se pacienti nejčastěji nakazí, když snědí pečené maso, přestože je uvnitř napůl syrové. Nebo když použijí na opečené maso nože, vidličky, obracečky nebo štětce, které se dotýkaly syrového masa.
Lidé si dávají větší pozor, salmonelóza tak ustupuje
Že se opatrnost vyplatí, je vidět na výskytu salmonelózy ve statistikách hygieniků. Hygienici v posledních letech vyhlásili několik epidemií salmonelózy, teď je tato nemoc na ústupu. V roce 1999 zaznamenali hygienici do konce srpna 24 820 případů, letos jen 6 310 nakažených.
Čím to je? Lidé si víc hlídají tepelnou úpravu vajec i to, z jakých chovů pocházejí. A dávají si pozor na majonézu v letním horku. Pomohlo i očkování drůbežích chovů proti salmonele, které od letoška nařídila Evropská unie.
"My jsme s tím začali o rok dříve," vysvětlil mluvčí veterinární správy Josef Duben, proč má Česko výsledky tak brzy.
