Prováděcí zákon je ke schválení přímé volby nutný. Protože se ale našlo dost poslanců na ústavní změnu, bylo by zvláštní, kdyby měl prováděcí zákon narazit.

Prováděcí zákon je ke schválení přímé volby nutný. Protože se ale našlo dost poslanců na ústavní změnu, bylo by zvláštní, kdyby měl prováděcí zákon narazit. | foto: Michal Sváček, MAFRA

K přímé volbě zbývá ještě přijmout pravidla. Jinak hrozí hradní vakuum

  • 51
Přímá volba prezidenta sice prošla Senátem coby ústavní změna, pro její zavedení ještě ale schází jeden detail. Prováděcí zákon, který stanoví podrobnosti volby. Bez nich by paradoxně Václavu Klausovi skončil prezidentský mandát a nebylo by jak vybrat prezidenta nového.

Ať ale nemalujeme čerta na zeď - scénář, kdy politici schválí ústavní změnu a pak se zadrhnou na technických podrobnostech, je hodně divoký.

Proč to neprosadí Sněmovna sama?

Prováděcí zákon má charakter tzv. volebního zákona. Ten podle článku 40 české ústavy vyžaduje schválení jak Sněmovnou, tak Senátem. Tím se liší od "běžných" zákonů, v nichž Sněmovna může přetlačit odpor Senátu silou.

"Schválení ústavní změny znamená pro zákonodárce určitý pokyn. Pokud dáte dohromady třípětinovou většinu potřebnou pro změnu ústavy, předpokládá se, že dáte dohromady i tu prostou pro prováděcí zákon," řekl iDNES.cz k problematice ústavní právník Jan Kysela.

Dodal, že případný problém tohoto rázu nepamatuje ani z ústavních změn v jiných státech, teoreticky ale možný je.

Návrh prováděcího zákona zpracovalo ministerstvo vnitra a v úterý jej odeslalo k posouzení vládě. Norma má 79 paragrafů, v tom posledním říká, že začne platit k 1. říjnu. Tak, aby se stihla přímá volba, která proběhne v období od ledna do března  2013. V parlamentu se pak na stejném znění bude muset shodnout pravicová Sněmovna a levicový Senát.

Kdyby se tak nestalo, nastal by onen "divoký" scénář: Václavu Klausovi by skončilo druhé funkční období, ale protože by neexistovala přesná pravidla pro zvolení jeho nástupce, Pražský hrad by osiřel.

Pravomoci prezidenta by si pak rozdělili nejvyšší představitelé vlády a Sněmovny (při jejím rozpuštění Senátu). Při současném obsazení těchto funkcí by se Petr Nečas stal vrchním velitelem ozbrojených sil a měl by pravomoc vypsat volby, zatímco Miroslava Němcová by přijímala demisi vlády a jmenovala nového premiéra.

Někteří politici proto dokonce uvažovali o tom, že Senát dá pozměňovací návrh, kterým účinnost ústavní změny naváže na účinnost prováděcího zákona. "To ale může budit dojem, že se to pokoušíte nějakým dalším sofistikovaným způsobem shodit, takže to nakonec nedopadlo," řekl iDNES.cz právník Kysela.

Kandidáta z petice plné chyb má jít vyškrtnout

Prováděcí zákon stanovuje například to, v jakých dnech a hodinách jsou otevřeny volební místnosti, jak se na volbě podílejí jednotlivé úřady (ČSÚ, starostové, volební komise atd.) nebo jak se kontroluje správnost údajů na peticích. To je velmi důležité, protože prezidenta poprvé mohou navrhnout i lidé, pokud se jich pod něčí jméno podepíše padesát tisíc.

Jedna z variant, s nimiž vnitro počítá, je, že namátkově ověří 8 500 podpisů. Pokud u více než jednoho procenta z nich zjistí chyby, kontrolu zopakuje a při opětovně zjištěné chybovosti nad hranicí jednoho procenta kandidáta vyškrtne.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video