tj. že důvodem těchto několikadenních podivných protestů je rozhodnutí slovenské vlády vyplácet od příštího měsíce nižší sociální dávky. Ty jsou zčásti navíc podmíněné oproti dosavadní úpravě účastí na veřejně prospěšných pracích. Dále jsme se mohli dozvědět, že „Romové jsou v pasti“ a že je k rabování podněcují lichváři.
Bohužel se už ze stejných zdrojů nedozvídáme, zda tito lichváři (ne)pocházejí z jejich vlastních řad. Zamlčování či nezjišťování některých podstatných skutečností pak nesvědčí o serióznosti takto prováděného zpravodajství.
Především však žádného z novinářů nenapadlo zabývat se paradoxem onoho rabování. Ačkoliv zatím vzbouřenci žijí z dávek, které jim dosud vyhovovaly, přesto přikročili k rabování už nyní. Tedy logicky vzato předčasně. Slovo preventivně pro tento případ nejde použít.
Z toho vyplývá, že hlad skutečnou příčinou vybílení „gadžovských“ obchodů v žádném případě nebyl. To také znamená, že neexistuje žádná zákonná polehčující okolnost, která by mohla vést k odložení věci nebo zastavení případně již zahájeného trestního stíhání.
Jestliže se skutečně prokáže, že k svérázným protestům byli Cikáni podněcováni lichváři, nebo že tyto byly organizovány „Romským parlamentem“, pak by se jednalo o trestný čin krádeže vloupáním, spáchaným v rámci organizované skupiny. Navíc s rasovým podtextem. To znamená, že by každý z účastníků rabování měl být odsouzen k několikaletému nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
Takový by měl být výsledek za předpokladu, že do průběhu trestního řízení nebude zvenčí zasahováno ani nebude jinak ovlivňováno. To je zřejmě pouze iluzorní představa. Protože drtivá většina politiků, kteří jsou v současné době u moci, jsou zastánci tzv. pozitivní diskriminace.
Totéž se týká nejvlivnějších médií. Pokud jejich názor zvítězí, bude tak popřen jeden ze základních ústavních principů – rovnost všech občanů před zákonem. Pro obyčejného člověka z toho vyplyne jediná, s právním státem neslučitelná zkušenost: tj. že zákony opět platí pouze pro někoho. Je otázkou, zda se takto vysoká daň za pozitivní diskriminaci vůbec může dlouhodobě vyplatit. Můj názor je že nikoliv.
Když kdysi psal Karel Marx své stěžejní dílo Kapitál, netušil, že skutečným kapitálem se v budoucnu stane cílevědomá schopnost některých jedinců dokázat stát se kýmkoliv, kdekoliv a za jakýchkoliv okolností nezaměstnatelným.
Jedná se svým způsobem o sociální parazitismus. Spočívající v tom, že za nulovou práci získá určitá skupina obyvatel nárok na finanční dávku, která jí „musí“ umožnit v důstojných podmínkách přežít. Což znamená, že cílevědomá nezaměstnatelnost je pro své nositele doslova kapitálem.
A my si můžeme položit závěrečnou otázku: Jak dlouho ještě budou existovat státní systémy sociálních podpor, dotující z peněz daňových poplatníků tento prazvláštní druh neokapitalisty?
