Koaliční partnery nejvíce dráždí tři zákony: o převodu zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, vzniku nového úřadu dohledu nad nimi a o přeměně fakultních nemocnic na univerzitní nemocnice. Co mají přinést ty ostatní?
1. Posílí se práva mladých
Za pacienta, kterému je šestnáct či sedmnáct let, jsou sice ze zákona zodpovědní rodiče, ale on už není dítě a má právo rozhodovat o sobě do jisté míry sám. A ministerstvo navrhuje posílit jeho práva.
"Chceme, aby v případě, kdy se bude diametrálně lišit názor rodičů a takového mladého člověka na léčbu, tak aby se lékař mohl obrátit na soud. Ten by urychleně rozhodl ve prospěch ‚dítěte‘," říká náměstkyně ministra Markéta Hellerová.
2. Snáz se odhalí týrané děti
Zákon navrhuje zřídit speciální registr dětských úrazů. Sem by lékaři zapisovali děti, které ošetřili s jakýmkoliv druhem úrazu. Smysl je dvojí: jednak chce ministerstvo odhalit, kde jsou příčiny úrazů.
"A zadruhé je pravděpodobné, že se takto dají odhalit některé případy týrání," vysvětluje náměstkyně Hellerová. Lékaři, kteří by měli oprávnění nahlížet do registru (zřejmě chirurgické ambulance a pediatři), by tak snadno zjistili, zda dítě s podivnými ranami a podlitinami nebylo ve stejném měsíci už ošetřováno třikrát, ale u jiných lékařů.
3. Bič na podvodníky
Ministerstvo chce, aby laikům poskytujícím zdravotnické služby hrozil postih, pokud člověku ublíží. Konkrétně jde třeba o služby kosmetiček, léčitelů či klinik krásy, které nabízejí laserová ošetření obličeje či zákroky, jako je colonhydroterapie (očistné výplachy střev). A to přesto, že na ně nemají zdravotnické pracovníky.
Ministerstvo kvůli tomu chystá katalog, kde bude vyjmenováno, co je a co není zdravotnická služba. Lepší obranu budou mít například ženy, kterým neodborné ošetření od kosmetičky zničilo pleť.
"Chceme, aby neoprávněné poskytování zdravotnické služby bylo zařazeno mezi trestné činy. Teď však ministerstvo spravedlnosti přišlo ještě s dalším nápadem, který zvažujeme. Chystají, aby za přestupek byla postižitelná nejen fyzická osoba, ale i právnická. Tedy i zdravotnická zařízení a různé ‚kliniky‘," popsala náměstkyně.
4. Budou jasné čekací lhůty na operaci
Vůbec poprvé bude stanoveno, nač má pacient nárok při čekání na operaci nebo na vyšetření. A to v případě zákroků, které jde naplánovat dopředu. Tedy u operací, jako jsou třeba výměny kloubů. Na ty se nyní čeká v jedné nemocnici i dva roky, v sousední to však mohou být jen tři měsíce.
Konkrétní statistiky ani pořadníky však neexistují. Ministerstvo nyní určí, jak dlouho smí pacient nanejvýš čekat.
Stejně tak vyhlášky vyjmenují, jak nejdéle má pacient čekat na vyšetření u specialisty. A také do jaké vzdálenosti má za lékařem pacient cestovat. Tedy že třeba nemocnici má mít každý pacient v dosahu padesáti kilometrů od místa bydliště.
5. Děti pro osamělé ženy
Dalším návrhem v zákonech je, aby i ženy bez partnera mohly žádat o umělé oplodnění. "Existuje po tom poptávka, tak proč to ženám neumožnit, když v řadě zemí to jde," říká Hellerová.
Zákrok, který přijde na několik desítek tisíc korun, by však v takovém případě nehradila zdravotní pojišťovna.
6. První pomoc bude blíž
Zákon o záchranných službách určí, jak lépe pokrýt Česko rychlou první pomocí. "Ukázalo se totiž, že na mapě jsou některá bílá místa," řekla Markéta Hellerová.
Ministerstvo právě pracuje na modelu, který vypočítává nejvhodnější místa pro stanoviště záchranek. A už teď je jisté, že jich přibude. Rozhodně to však nebude tak, že vznikne uprostřed hor, kde žijí tři lidé, nová budova záchranky.
"I nadále budou v Česku místa, kde musí obyvatelé počítat s tím, že na sanitku se tam čeká déle než v centrech měst," upozornila náměstkyně.
7. Pacient získá právo na smrt
Každý pacient si bude moci předem sepsat takzvanou vůli žít. Tedy něco jako závěť, jak se s ním má zacházet ve chvíli, kdy o sobě nebude moci rozhodovat sám a kdy bude jeho stav tak vážný, že nebude jasné, zda má naději na přežití. Lékaři pak budou muset notářem ověřené přání pacienta respektovat.
8. Děti mají právo na rodiče v nemocnici
Zákon určí, že každá nemocnice musí vytvořit takové podmínky, aby rodiče, pokud si přejí zůstat v nemocnici s dítětem, s ním mohli být.
"Taková hospitalizace s blízkou osobou má pozitivní vliv na psychiku dítěte a tím i na výsledky léčby. A dítě má na přítomnost rodičů právo," píše se v záměru zákona.
9. Co dělat, když umře lékař
V případě, že pacientovi zemře lékař, trvá doposud v průměru dva měsíce, než se pacient dostane ke svému chorobopisu a může jej přinést jinému lékaři. Což je třeba u alergických dětí, které potřebují své léky hned, velký problém.
To by se mělo změnit – náhrada lékaře a přístup pacientů k chorobopisům bude mnohem rychlejší.
10. Kam jít, když si chci stěžovat?
Nově také bude jasnější, kam se pacient může obrátit se svou stížností na lékaře nebo zdravotnické zařízení. Ministerstvo vyjmenovává, co má pacient udělat nejdřív a co ve chvíli, když vše selže. Podobně má mít pacient právo na to vybrat si odborníka, kterého požádá o názor na to, jak jej jeho lékař léčí.
- sobota 15. března 2008
- 107
