Co bylo, dávno není. Nynější Jemen posílá vojáky studovat na Západ, je sjednocený, organizuje volby a bojuje s islamistickým terorismem. Tedy alespoň ten oficiální Jemen: podle seznamu, který loni nalezli v Iráku američtí vojáci, patří obyvatelé Jemenu spolu se Saúdy a Libyjci k nejčastěji bojujícím cizincům na straně protiamerických povstalců.
"Není jasné, kolik Jemenců bojuje v Iráku. A jsou to emigranti,“ tvrdí k tomu jinak mlčenlivý důstojník.
Fascinující kraj disponující hned třemi lokalitami na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO má ale problémy i doma, byť ve srovnání s jinými zeměmi regionu snad ještě přijatelné.
Přesto: toto úterý zabily tři minometné granáty jednoho muže, zranily třináct studentek a pět vojáků poté, co dopadly do dívčí školy vedle americké ambasády v hlavním městě Saná. Ozbrojenci letos zavraždili dva belgické turisty jedoucí v koloně. A po svobodě, byť je souzen, tu chodí Džábir Bání. Tedy muž, na kterého Američané vypsali odměnu pět milionů dolarů.
Co se týče úterní tragédie, jemenská vláda se prý nechala slyšet, že šlo o řevnivost mezi majiteli škol, respektive pozemků, čemuž v Saná věří málokdo. Západní diplomaty nevyjímaje.
"Takové věci se občas stávají všude a můžu Vás ubezpečit, že děláme vše proto, abychom tyto útočníky zlikvidovali,“ konstatoval pro MF Dnes po čtvrtečním setkání s českým premiérem Mirkem Topolánkem jeho jemenský kolega Alí Muhammad Mudžavar, podle kterého se turisté nemusejí obávat o svoji bezpečnost.
V podobném duchu hovoří i český podnikatel Patrik Maršál, který do svérázné země vozí turisty. "Pište o tom, jak turisté na Jemen vzpomínají, jaké památky tu jsou,“ říká Maršál.
O stabilitě tradičně rozbouřené oblasti hovořil i český premiér, který v Jemenu po podpisu dohody o vzájemné ochraně investic zopakoval vlastní blízkovýchodní – a snad i univerzální, i když v Česku nerealizovaný – recept: "Blízkovýchodnímu regionu pomohou jedině byznysmeni. Kde je byznys, tam politici neškodí.“
