Máte za sebou první rok ve Sněmovně. Jak jste spokojeni?
Postupujeme přesně podle toho, co jsme slíbili ve volbách. Předložili jsme asi pět zásadních návrhů zákonů, třeba po devíti měsících komplexní novelu exekučního řádu. Pracujeme opravdu jako konstruktivní opozice a kromě nějakých mediálních přestřelek je to vidět.
Na pirátském webu máte umístěný úkolovník s názvem První rok ve Sněmovně. A z něho lze vyčíst, že jste ze 127 úkolů uzavřeli dvacet. Není to málo?
Když si jako opoziční strana dáte za úkol, že prosadíte zákon, není to jednoduché. To jsme si ověřili třeba u jednoduché novely zákona o registru smluv, kterou jsme navrhli hned při vstupu do Sněmovny a po roce visí ve výborech. Připravit kvalitní legislativu, sehnat pro ni podporu poslanců a dovést ji do třetího čtení může trvat třeba dva roky.
Budu vám citovat předsedu STAN Petra Gazdíka, který nedávno říkal, že je fungováním Pirátů zděšen. Zmínil vyjádření předsedy vašeho poslaneckého klubu Jakuba Michálka, který na otázku, co se vám za poslední rok podařilo, zmínil, že jste zamezili zvýšení platů politiků, zvýšili ceny v parlamentní kantýně, zavedli tříděný odpad v jednacím sále a okolí a prosadili elektronickou podobu parlamentních písemností. Máte pocit, že to jsou ty nejzásadnější problémy této země?
Pan Gazdík moc dobře ví, že to není pravda, Jakub Michálek tak zmiňoval jen mimo jiné, co jsme prosadili. Představili jsme nominační zákon, novelu zákona o kumulaci funkcí, na našem webu v sekci Občanská Sněmovna lze každý den vidět výsledky naší práce.
Jak se vám líbí, že v Brně máte jít do koalice s ODS, jejíž lídryně a nejspíš budoucí primátorka Markéta Vaňková byla zapletena do byznysu s exekucemi a vymáhala pohledávky od lidí dlužících na jízdenkách, přičemž často museli platit až třicetinásobek dluhu?
To dramatické navyšování dlužné částky nevymyslela ODS, to je bohužel problém české legislativy, který je třeba změnit. Asi před třemi měsíci mě navštívil pan Vokřál a bavili jsme se, jak fungovala spolupráce s Piráty, schůzku si můžete ověřit v registru lobbistických kontaktů. Protože nemám žádný vliv na Jihomoravský kraj, spíš jsme si hezky popovídali, on říkal, že by měl po volbách zájem o pokračování spolupráce. Ale po volbách nám oznámil, že má připravenou koalici s ČSSD a ODS a že bychom ji mohli podporovat z opozice bez jakýchkoli funkcí v radě. Opozici jsme si vyzkoušeli v Praze, víme, jak je to složité, museli jsme čtveřici našich zastupitelů dotovat, aby se tomu mohli naplno věnovat. Proto jsme oslovili další strany. Pan Tomáš Koláčný (zastupitel Pirátů v Brně, pozn. red.) si nechal udělat audit na zástupce ČSSD či ODS, vyjednal koaliční smlouvu, o které teď budou brněnští Piráti hlasovat, tu situaci sledujeme.
Váš budoucí pražský primátor Zdeněk Hřib čelí kritice, že nemá dostatečné politické zkušenosti. Proč jste jako jedničku v Praze vybrali jeho, a ne někoho, kdo už za vás ty zkušenosti má?
Jednak většina těch, kteří více zkušeností v zastupitelstvu nabrali, jsou dnes poslanci a my funkce nekumulujeme. A pak, měli jsme standardní primární volby, neinstalujeme žádné lídry jen tak. Zdeněk Hřib spolupracuje s Piráty tři roky, byl tvůrcem i našeho programu pro zdravotnictví, byl vybrán do dozorčí rady VZP, určité zkušenosti má. A kdyby platilo, že politiku může dělat jen ten, který má zkušenosti, tak by tady Piráti ani nebyli.
Výroky typu, že zná zasedání zastupitelstva, protože ho viděl na internetu, zatím příliš pochybností nerozptýlil.
Nemyslím, že by to byl nějaký problém. Zdeněk Hřib je kompetentní k tomu, aby byl primátorem Prahy.
Starostové i Praha sobě zpochybňují váš požadavek, aby nedocházelo ke kumulaci funkcí. Podle vás nejde stíhat práci třeba starosty Prahy 7 a poslance?
Stíhat to samozřejmě jde, odpíchnete si tady i tam a máte tým lidí, kteří tu práci dělají. Ale jde o to, zda naplňujete ten potenciál. Ona ta města fungují; když se ráno probudíte, stále jsou a svítí. Ale když něco dělám, mělo by to zářit. Sám nesedím v žádné dozorčí radě, jsem full time pirátský poslanec a potřeboval bych ještě dalších deset hodin denně.
Je to tady větší práce, než jste čekal?
Myslel jsem, že se to vybalancuje s těmi standardními osmi hodinami práce denně a osmi hodinami práce pro Piráty, které jsem dělal osm let zadarmo. Ale vyplnilo to veškerý volný čas, plus k tomu máte víkendy, musíte dělat pro stranu, kde jsou dobrovolníci, kteří logicky nemají čas v pracovní době, a k tomu jste pořád na drátě.
Volební set DJ Bartoše. Předseda Pirátů si zpestřil čekání na výsledky |
Jako hlavní cíle pro Prahu jste den po komunálních volbách vyhlásili transparentnost, konec trafik v městských firmách, kontrolu městského majetku, digitální radnici, výsadbu milionu stromů a služby pro moderní rodinu. Neměla by ve světle aktuálních událostí – jako je třeba Hlávkův most v havarijním stavu – být prioritou doprava?
Problematika mostů není jenom doména pana Dolínka, doufám, že nebudou v jeho navrhované agentuře pro vesmír padat rakety. Doprava je pro nás pilíř, teď při vyjednáváních o pražské koalici jsme se jí velmi intenzivně věnovali, škoda, že to tak nedělali všichni potenciální partneři. Četl jsem o nás jako o „aktivistech“, což byla taková nálepka, kterou vytvořila ODS, aby v Praze víc uspěla, ale tak to samozřejmě není. Že přichází nějaká cykloteroristická aktivistická skupina blokátorů staveb, není pravda.
Od Prahy se přesuňme k zahraniční politice: hodně otázek teď budí účast českých vojáků na misi v Afghánistánu. Máme tam zůstat, nebo bychom se měli snažit vojáky stáhnout?
Pan ministr Metnar rozhodně popřel, že by se někam poslalo nějaké komando, čeští vojáci nejsou součástí žádných útočných sil, dělají tam podporu, trénink. Osobně jsem pacifista, byť někde to nejde. Ohledně Afghánistánu bych skutečně chtěl mít detailní informace, jak se to tam vyvíjí, které se k nám bohužel zatím nedostaly. Válka se tam vede padesát let a situace stále není stabilizovaná. Ale nechci to hodnotit na základě výkřiků několika politiků, tím by se to jen zkreslilo.
Tak mi aspoň řekněte, jak to máte se zdaněním církevních restitucí. Předseda vašeho poslaneckého klubu Jakub Michálek hlasoval s komunisty pro, Mikuláš Ferjenčík se zase zdržel. Jaký postoj tedy Piráti hájí?
Samozřejmě hlasování na výboru, jehož členy jsou Mikuláš Ferjenčík a Jakub Michálek, nemá vztah na klub Pirátů jako celek ve smyslu hlasování o tom zákonu. Jestli se podíváte na poslední vyjádření paní ministryně financí a na poslední krok Pirátů – protože jsme se bavili s ústavními právníky – jakákoli legislativa, která by se tohoto týkala a neexistovalo by přitom nějaké vyčíslení, by u Ústavního soudu narazila. Požádali jsme vládu, aby vyčíslení doložila. Paní ministryně Schillerová na plénu říkala, že taková analýza existuje, ale ukázalo se, že neexistuje. Takže to bylo součástí nějakého koaličního vyjednávání. Řekli jsme, že pokud žádná taková analýza neexistuje, ani se o tom nebudeme bavit. A to byl závěr našeho poslaneckého klubu, a dokonce i celostátního fóra.
Ale proč tedy každý hlasoval jinak?
Měli jsme volné hlasování a mísilo se v tom několik aspektů pohledu. V klubu máme evangelíky, katolíky, sám jsem se o tom bavil s několika lidmi, kteří mi říkali, že to nacenění nebylo uděláno korektně.
Neukazuje se na tomto sporu, že nemáte jasno, jestli jsou Piráti levicová, nebo pravicová strana?
Nemyslím si, že otázka výpočtu hodnoty církevních restitucí má cokoli společného s levopravým smýšlením. Jsme prostě liberálně demokratická strana. A jsou témata, na kterých se shodneme jednoznačně, a taková, kde se rozcházíme. Teď třeba bude velké téma zavřených obchodů o státních svátcích a v klubu máme lidi, kteří jsou pro i proti. Na řadu věcí máme volné hlasování a myslím, že je to tak správně. Ale pokud jde o zásadní hlasování, tak se snažíme, aby ten konsenzus byl.
Bartoš chtěl být za ANO primátorem, řekl Babiš. Jen legrace, opáčil Pirát |
Takže kdybych se vás zeptal, jestli jste levičáci, nebo pravičáci, odpovíte, že jste liberálně demokratická strana?
Jsme liberálně demokratická středová strana a není to žádný populistický postoj. Některá řešení problému mají nálepku pravice a některá levice. A někdy ta nálepka může být obojí, stačí věc jinak vyložit. Dám vám jednoduchý příklad z finského experimentu s nepodmíněným základním příjmem (pokus finské vlády zavést pravidelnou peněžní dávku všem občanům ve stejné výši a do budoucna tak nahradit sociální pojištění, pozn. red). Můžete hovořit o materiální podstatě svobody, nejnižší úrovni pyramidy, a já vám na to řeknu, že jste marxista. Anebo to můžete zdůvodnit tak, že stát vyplácí hromadu sociálních dávek v naprosto nepřehledném systému, takže pojďme udělat jednu nepodmíněnou dávku a odpárat celou byrokracii a najednou jste největší pravičák. Koncept levice a pravice je podle mě už přežitý.
