Vydali se autem s plnou nádrží a kufrem plným zásob na cestu do Atlanty dlouhou zhruba 850 kilometrů. Martin Damm se chtěl ale původně v Bradentonu s živlem utkat. „Chtěl jsem zůstat a být na místě, kdyby přišla voda. Měl jsem připravené i pytle s pískem a nějak bychom s tím bojovali, i když by to byl asi marný boj,“ říká.
Jeho žena Michaela ale trvala na tom, aby ji spolu s dětmi na cestě doprovodil. „Já jsem s tím zásadně nesouhlasila, takže to byl malinký rozpor. Když se ale hurikán začal dramaticky stáčet na západní stranu, tak souhlasil i manžel,“ dodala.
Nejtěžší podle nich bylo nechat dům domem a vydat se na cestu. „Zabezpečili jsme ho, uzavřeli okna a uklidili jsme všechny věci z venku. Čekali jsme, že vítr bude silný,” říká Martin. Jeden z jeho sousedů se přesto rozhodl ve svém domě zůstat a podával jim po celou dobu zprávy o situaci na místě. „Naše lokalita přežila totálně bez úhony, dokonce vítr ani nepotrhal sítě. Jediná špatná zpráva je, že jsme už od nedělního odpoledne stále bez elektřiny,” dodává Michaela.
Rozhodnutí opustit domov podle ní dost závisí na tom, jestli má člověk děti. „Bez dětí bychom tam asi zůstali, ač ani nevím, o co bychom se snažili. Myslím si, že pokud máte informace, že to míří na vás, je maličko nezodpovědné na místě zůstávat i s dětmi,” říká Michaela.
Martin DammLiberecký rodák a bývalý daviscupový reprezentant patřil dlouhá léta k elitním světovým deblistům. Ve čtyřhře vyhrál čtyři desítky turnajů, jeho největším úspěchem byl právě triumf na US Open v roce 2006. Ve dvouhře byl Damm nejvýše na 42. místě světového žebříčku. |
V okolí domu, kde rodina bydlí, žije i několik dalších českých rodin. V sobotu prakticky všichni náhle a urychleně odjeli, každý někam jinam. „Z počátku jsme doufali, že se nám to vyhne, protože predikce byly takové, že to půjde spíš na východní pobřeží, ale pak se to začalo otáčet. Člověk viděl tu sílu hurikánu. Co udělal v Karibiku, to bylo něco neuvěřitelného. Potom bylo rozhodování daleko snazší,” říká Martin.
Náhlá změna situace samozřejmě přidělala vrásky i na tvářích přátel a rodiny Dammových v Čechách. Mezi nimi i jejich synovi, který zůstal v Praze. „Byli jsme se všemi v kontaktu, v dnešní době to jde docela lehce. Měli jsme v nich velkou podporu,” říká Michaela.
Kletba od všeho zlého
Celou dobu manželé nepřetržitě sledovali aktuální zpravodajství. „Měnilo se v náš neprospěch z hodiny na hodinu. Informace z novin a internetu jsou dnes dostatečné, ale člověk pořád nevěří, že to skutečně zasáhne jeho oblast,” říká Martin.
„U nás se traduje i takové pořekadlo. Indiáni prý zakleli naši lokalitu od všeho nedobra a všech hurikánů. A skutečně, když jsme viděli mapy, tak se to tomu místu vyhnulo. Všechny ty domy jsou v pořádku a nic se vlastně nestalo,” popisuje možný zásah nadpřirozených sil Michaela.
Manželé potvrzují i zprávy o tom, že krize v Američanech probouzí to nejlepší, co v sobě mají. „Oni jsou obecně takoví, v krizových situacích se umí strašně spojit. Myslím si, že tohle tady funguje skutečně dobře,” říká Michaela. Ač manželé byli během největších českých povodní v zahraničí, myslí si, že stejný duch v sobě mají i Češi. „Myslím si, že i Češi se dokáží semknout, je to podobné. Akorát, že Amerika má s katastrofami větší zkušenosti, takže jsou na ně lépe připravení,” myslí si Martin.
Celý záznam Rozstřelu:
