Žádné paralely v minulosti s návodem "Jak v takové společnosti žít" nehledejme. Nejsou. Stárnou lidé, stárnou i národy. Chcete-li konkrétní českou předpověď, nabízí ji ministerstvo sociálních věcí.
Představme si fotbalové hřiště. Na jedné polovině hrají lidé mezi patnácti a 64 lety, na druhé lidé od 65 do smrti. Dnes je poměr 80:20 procentům. Za třiačtyřicet let bude 45:55! Ne, není to překlep.
Armáda seniorů sílí a naděje na obrat není. Civilizace zdánlivě přelstila přírodu. Ta totiž nepočítá s živočichy, jejichž většina se už nedokáže rozmnožovat.
Mladé nevyžereme
Lékaři i plastičtí chirurgové nám sice dopomohou být svižnou mládeží ještě v pětapadesáti a pružnými pracanty ještě v sedmdesáti, ale plodnost sedmdesátiletých žen dosud nikdo nezařídil.
Frank Schirrmacher, jeden ze šéfů Frankfurter Allgemeine Zeitung, v knize Spiknutí metuzalémů píše o Zemi jako o vesmírem plujícím domovu důchodců. "Kolik senility, zapomnětlivosti, stařecké demence, kolik nemocí bude obsahovat jeho kolektivní vědomí?"
Můžeme si myslet, že si šedivou budoucnost zeměkoule vyřešíme reformou penzí a zdravotnictví. Lidé se budou běžně dožívat devadesátky či stovky, pracovat a spořit do osmdesátky. Mladé tudíž "nevyžereme" a oni nás, staré, nebudou nenávidět.
Výsměšná pomsta
Předpovídané válce generací je zkrátka odzvoněno, ještě než začala, stačí pár osvícených politiků a zítřek opět září jasnou barvou... Ale! Jako obvykle je tu jedno velké ale: kult mládí, který si naše civilizace naordinovala.
V reklamě, ve filmech, v médiích najdete jen krásné mladé lidi, mládí je "in", stáří "out". Stárnoucí člověk bývá v reklamě zpodobňován v lepším případě jako polykač pilulí, v horším jako vrásčitá zmalovaná fuchtle, co si ji "opravdu nemusíte brát, stačí si přece u nás v bance zařídit konto".
A snad je to výsměšná pomsta osudu či přírody: generace, které tento kult vyrobily, budou muset – i ve vlastním zájmu – pohled na stáří přehodnotit. Jinak...
Rizikový byznys
Sex, vztahy, manželství – i pohled na ně se ve staré společnosti změní. Oddávající z Českých Budějovic upozornil MF DNES, že oddával pár, kdy ženichovi bylo 93 a nevěstě 25 let! Podobné sňatky nemají být v budoucnosti vzácností.
Odborníci předpovídají, že nejen druhé, ale i třetí až páté sňatky budou během dlouhatánského života běžné – hlavně prý pro muže. (Představte si ten zmatek v genealogii synů, vnuků, pravnuků, strýčků, tet...!) Jen mám obavu, zda se ženy budou ochotny pouštět do náročné role první manželky.
Už dnes je to "rizikový byznys". Každá druhá může počítat s tím, že její manželství skončí rozvodem. Muži kolem padesátky rádi mění partnerky za mladší modely. Můžeme se pak divit, že ženy už moc nerodí?!
Jen dvě ženy
Být první ženou není právě terno: porodila dvě tři děti, kariéra kvůli jejich výchově v háji, práci čtyřicátnice od dětí jen tak nesežene (ujel jí vlak) a exmanžel zakládá novou rodinu, což také něco stojí.
Penze na stará kolena bývá k nepřežití – a co byste, dámo, chtěla, málo jste pracovala a málo sociálně odváděla! Mužova kariéra a "sociální odvodovost" výchovou dětí neutrpěla.
Zdalipak na to bude myslet komise pro penzijní reformu? V jejím desetičlenném týmu jsou totiž jen dvě ženy.
