ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: MF DNES

Na hromadné žalobě se akreditovaný investor nepřiživí, couvlo ministerstvo

  • 7
Ministerstvo spravedlnosti po kritice opustilo záměr, podle kterého měl hromadné žaloby za spotřebitele či jiné poškozené podávat akreditovaný investor, jenž sleduje vlastní ekonomické zájmy. Nově by tak mohl činit buď přímo poškozený, nebo neziskové organizace.

Bezmála 100 000 britských řidičů na začátku prosince podalo hromadnou žalobu na německý koncern Volkswagen kvůli takzvané kauze dieselgate. V roce 2015 se totiž zjistilo, že naftové vozy z tohoto koncernu byly vybaveny softwarem, který sloužil k manipulaci s testy emisí.

Česko na svůj zákon o hromadných žalobách ovšem stále čeká. Návrh zákona z dílny ministerstva spravedlnosti se naposledy zadrhl v legislativní radě vlády na začátku října. „Debata na ní byla přerušena bez jakéhokoliv stanoviska,“ uvedl náměstek Michal Franěk. Nyní se zákon dopracovává a další projednávání bude pokračovat v polovině prosince.

Největší změnou a ústupkem ze strany ministerstva je opuštění investorského principu. V původní podobě zákona totiž mohl podat žalobu i soukromý investor. Tomu tak mohl původně vzniknout nárok až na čtvrtinu peněz z vysouzené částky, a to na úkor samotných spotřebitelů. Odborníci resortu vytýkali, že tím zákon umožní vznik výhodného podnikání pro soukromé investory.

Ministerstvo od tohoto principu po kritice ustoupilo. Pro resort to byl jeden z největších ústupků. „Námitky šly ruku v ruce, že by hromadné žaloby neměly být tolik komerční, aby nosičem řízení byly otevřené organizace, které budou reprezentovat poškozené,“ uvedl náměstek z ministerstva spravedlnosti Michal Franěk.

Posílení neziskových osob

Nově tak budou moci podat hromadnou žalobu pouze poškození, tedy samotní spotřebitelé, a neziskové osoby. „Jedná se o neziskové, minimálně dva roky aktivně působí nezávislé a zkušené nevládní organizace,“ uvedla Anežka Janoušková z legislativního odboru resortu.

Právě neziskové organizace budou mít v procesu hromadných žalob klíčovou úlohu. Nejvýhodnější postavení při podávání žalob by pak měly mít takzvané spotřebitelské neziskové osoby zapsané u Evropské komise. V Česku jsou čtyři takové organizace, mezi ně patří příklad Sdružení českých spotřebitelů nebo dTEST. 

Ty by pak při podání hromadné žaloby platily poloviční soudní poplatek a také by nemusely dokládat písemné souhlasy poškozených.

Písemné souhlasy poškozených s podáním žaloby mají zabránit zneužívání hromadných žalob. Návrh jich podle typu řízení vyžaduje buď deset, nebo sto. Stovka se týká odhlašovacích řízení, tedy těch, jejichž účastníky se stávají i poškození, kteří se do nich sami aktivně nepřihlásili. 

K soudu bez právníků a ve velkém. Stát chce zavést hromadné žaloby

Systém odhlašovacího řízení tak v legislativě zůstal. Podle kritiků by se tak ovšem mohlo stát, že by někdo projednával nároky jiných lidí proti jejich vůli. Vycházejí z toho, že pokud někdo svůj nárok nežaluje, zřejmě jej žalovat ani nechce. Právní experti poukazují na to, že by se tak mohl žaloby účastnit i spotřebitel, který by o zahájení řízení vůbec nevěděl.

Podle Janouškové však mají být tato řízení jen výjimečná a pouze u nároků do 3 000 korun.

Usnadnění vymáhání nároků

Ministerstvo zdůrazňuje, že hromadná řízení mají usnadnit přístup k justici vybraným „slabším“ osobám. „Dalším argumentem je finanční úspora, a to jak na straně státu, ta na straně účastníků, kteří budou moci sdílet náklady,“ uvedla Janoušková.

Na příkladu dieselgate to lze vidět nejjasněji: v Česku bylo prodáno 165 tisíc aut s nainstalovaným podvodným softwarem. Pokud by každý majitel vozu podal sám žalobu, tak by prý stát za provedení řízení zaplatil téměř 900 milionů korun. Naopak kdyby se celá kauza řešila jednou hromadnou žalobou, vyšlo by to pouze na necelých třicet tisíc korun.

„V rámci obchodního styku vznikají hromadné události a počet dotčených lidí je vysoký, vznikají hromadné nároky. Cílem řízení by mělo být usnadnění vymáhání těchto nároků,“ dodala Janoušková.

Poprvé vláda kývla na hromadné žaloby v roce 2018 bývalému ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi. Návrh na hromadná řízení vznikal ještě za vedení ministra Jana Kněžínka. Zavedení hromadných žalob slíbil kabinet Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video