K soudu bez právníků a ve velkém. Stát chce zavést hromadné žaloby

  0:07aktualizováno  0:07
V Česku se nejspíše brzy začnou odehrávat soudní bitvy jako z amerických filmů. Třeba i s tisíci poškozených na jedné straně a se stamiliony žalovaných obřími korporacemi na straně druhé. Právě po vzoru USA chce stát zavést hromadné žaloby, Nejvyšší soud však už nyní našel v návrhu vážné chyby.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Monika TomáškováMF DNES

Nová rozsáhlá práva chce Čechům dát ministerstvo spravedlnosti, které se inspirovalo ve Spojených státech amerických. Směrnici o hromadných žalobách připravuje i Evropská komise.

Mobilní operátoři, banky nebo automobilky, ale také stát nebo obecní úřady se tak budou moci stát cílem hromadných žalob mnoha nespokojených lidí najednou, ač každý pro sebe vymáhá třeba jen pár tisíc korun. Soudit se separátně by se jim tak nevyplatilo. Částku vysouzenou v jednom velkém sporu si ale poškození rozdělí s tím, kdo pro ně u soudu případ vyhrál.

Nový zákon by mohl začít platit už v roce 2021. A unikátně by měl umožnit vymoct i škody, které vznikly před jeho účinností. Za určitých okolností přitom poškození ani nebudou muset vědět o tom, že jejich jménem někdo například stát žaluje.

„V praxi se vyskytují hromadné situace, kdy výše jednoho nároku je minimální, takže se jednotlivci nevyplatí jej soudně vymáhat. Náklady případného soudního řízení totiž výrazně převyšují hodnotu uplatňovaného plnění. Pokud však takovéto minimální poškození vznikne větší skupině osob, čítající řádově stovky i tisíce členů, získává škůdce značnou konkurenční výhodu, neboť finance, které touto protizákonnou činností získal, nikdo nevymůže,“ argumentuje v důvodové zprávě k zákonu ministerstvo spravedlnosti.

Vláda chce umožnit, aby šlo také v Česku podávat hromadné žaloby

Jako příklad legislativci uvádějí třeba případ podvodné realitky Prolux, která ze zhruba pěti tisíc klientů vylákala na 20 milionů. Na jednoho člověka tak v průměru vychází asi čtyřtisícová škoda, již zažaluje jen zlomek z nich. Ministerstvo argumentuje i kauzou Dieselgate. Podle něj je v Česku 165 tisíc majitelů aut, v nichž výrobce nainstaloval software, který měl za cíl ošálit limity na škodlivé částice.

Znění paragrafů však nyní tvrdě kritizuje ve svém stanovisku Nejvyšší soud i mnozí advokáti. Podle odpůrců převzetí amerických principů přinese do českého práva chaos a poškozeným nepomůže.

Odzkoušeno Američany

Připravovaný zákon o hromadných žalobách má zajistit, že pokud má více lidí pocit, že je někdo stejným způsobem zkrátil o jejich práva, mohou ho zažalovat jako skupina. A to podle zcela nových pravidel, která jsou běžná za oceánem.

Soudy tam už přisuzovaly náhradu 200 miliard dolarů kuřákům za nemoci pramenící z kouření. Nebo 325 tisíc indiánů dostalo po tisícovce dolarů za to, že vláda špatně spravovala jejich fondy od 19. století. Hrozby takových sporů jsou postrachem pro ty největší firmy.

V Česku nic podobného dosud nebylo. Dnes si každý musí vážně rozmyslet, zda žalobu k soudu podá. V případě prohry totiž peníze za právníka už nikdy neuvidí, nehledě na náklady soudního řízení. To odrazuje zejména ty, které někdo podvedl třeba jen o pár tisíc.

Obavy ze spekulantů

U hromadných žalob ovšem ministerstvo počítá s tím, že riziko ponese správce skupiny poškozených. To přitom nemusí být ani advokát a paragrafy dokonce nevyžadují ani právní vzdělání. Postačí, když to bude bezúhonný vysokoškolák s akreditací od ministerstva.

Ten bude mít právo nejenom na to, že v případě výhry sporu mu protistrana uhradí náklady, ale ještě dostane odměnu ve výši 20 až 30 procent z vysouzené částky.

Hromadné žaloby možná začnou padat i v Česku. Návrh zákona je připravený

„Tímto způsobem se – za přispění státu – ovšem hromadné civilní řízení mění v tržní prostor, kde namísto ochrany práv půjde v první řadě o generování profitu,“ napsal do stanoviska Nejvyššího soudu k zákonu předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Bohumil Dvořák.

V USA se přitom v některých případech stává, že zatímco správce odejde s vysokým výdělkem, poškození se kvůli vysokému počtu dočkají každý jen několika málo dolarů.

Mezi experty tak panuje obava, že hromadné žaloby budou spekulativně podávat pochybní podnikatelé s cílem vydělat, nikoliv hájit práva nějaké utlačované skupiny lidí. Soudit se přitom půjde i o škody, které vznikly předtím, než zákon začal platit. I taková zpětná platnost je v českém právu mimořádná.

Že žaluju banku? To nevím

Připravovaný zákon přitom připouští, že lidé se vůbec nemusejí dozvědět, že jejich jménem někdo stát, banku či automobilku žaluje. Zejména pokud by jejich nárok byl menší než 10 tisíc korun, návrh mluví o tom, že se musejí ze sporu odhlásit, nikoliv naopak.

Spravedlnost v roce 2019: Exekuční řád nebo zákon o hromadných žalobách

„Výhodou pro správce je to, že nebude muset poškozené nějak složitě a vyčerpávajícím způsobem shánět. Postačí mu, když si zajistí jednoho poškozeného a v úvodu hromadného řízení přesvědčivým způsobem soudu osvědčí, že takových poškozených je víc, a doloží nějaký přibližný odhad celkového počtu, ke kterému dojde z veřejně dostupných zdrojů,“ popsala advokátka Kateřina Šveřepová, která se problematice dlouhodobě věnuje.

Správci skupin poškozených ovšem k tomu dle předlohy budou moci využít i databáze samotných žalovaných společností. Podle amerického vzoru se totiž počítá s rozsáhlou povinností žalovaných zpřístupnit důkazy, které pak poslouží proti nim. Ať už jde o interní firemní dokumenty, nebo třeba seznamy zákazníků.

„Pod sankcí pokut budou muset vydávat vnitřní dokumenty, často na hranici nebo za hranicí obchodního tajemství, což představuje rizika pro žalované včetně státu. Citlivé informace budou muset žalovaní navíc vydávat už před zahájením řízení, takže hrozí obrovská možnost zneužitelnosti v konkurenčním boji,“ popsal paradox tohoto ustanovení advokát Jaromír Císař.

Soudy se bojí kolapsu

Ministerstvo zdůrazňuje, že smyslem nového zákona je i zefektivnit chod soudů. Ty totiž často v případech, kdy jedna firma poškodila řadu lidí, rozhodují o jednotlivých případech samostatně.

„Ve skutečnosti by však bylo pro stát i účastníky výhodnější, pokud by bylo možné všechny takto příbuzné nároky projednat a rozhodnout o nich v jediném řízení. Odpadlo by tím zbytečné opakované placení soudního poplatku, opakované zkoumání týchž skutečností a provádění týchž důkazů,“ argumentuje ministerstvo.

Nejvyšší soud ovšem varuje, že nový zákon může naopak znamenat kolaps soudů, které nebudou schopné se s novou podobou řízení vyrovnat.

Klienti H-Systemu mohou získat peníze ze Smetkova majetku

Zákon totiž všem členům skupiny, která žaluje, přiznává „právo být slyšen“, které je běžné u klasických soudních sporů. Tedy například vystupovat u soudu nebo předkládat důkazy. „Lze sice předpokládat, že právo na právní slyšení nebudou uplatňovat všichni členové skupiny, ale i při aktivitě jen zlomku z nich může dojít k naprostému kolapsu,“ varuje soudce Dvořák.

„Mám pocit, že bychom měli vždy hledat řešení problému ve stávajícím právu a zamýšlet se nad jeho lepší a racionálnější interpretací a aplikací než rovnou všechno přejímat nebo vymýšlet novou právní úpravu,“ doplňuje místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

Experti totiž poukazují, že nový zákon vzniká za situace, kdy se veškeré civilní spory vedou dle občanského soudního řádu, který pochází z roku 1963. „Pokud chceme zefektivnit soudní proces, musíme zefektivnit základní předpis, kterým se řídí. O tom se od Listopadu pořád pouze mluví,“ komentuje to advokát a člen Legislativní rady vlády Michal Žižlavský.

Volby do Evropského parlamentu proběhnou v České republice 24. - 25. 5.
Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

VIDEO: Já, zvrhlý pán internetu. Reportér odhalil, jak predátor loví děti

Redaktoři MF DNES s pomocí figurantky nachytali sexuálního predátora. (13....

Říká si „Zralý chlapák“ nebo také „Zvrhlý pán“. Je mu padesát, je rozvedený, žije sám a na internetu oslovuje nezletilé...

Další z rubriky

Do právních sporů jdou častěji muži. Ženy se víc angažují v boji o dědictví

Ilustrační snímek

Každý třetí Čech se alespoň jednou ocitl v právním sporu. Češi kromě rodinných rozepří řeší také zaměstnanecké a...

V Česku pršelo nejvíc na Smědavě, na metr čtvereční spadlo 144 litrů vody

Voda ze Smědavy a ze sousední Smědavské hory se valila hlavně na Bílý Potok a...

Nejvíce vody během dešťů z uplynulých dnů spadlo na Smědavě, oblasti kolem stejnojmenné horské chaty v Jizerských...

Ministerstvo pošle obcím dalších 85 milionů. Chybí peníze na sociální služby

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v diskusním pořadu...

Ministerstvo práce uvolní na sociální služby ve městech a obcích dalších 85 milionů korun. Letos dostaly na ochranu...

Najdete na iDNES.cz