"Podobnou sezonu jsem zažil naposledy před více než deseti lety," přitakává entomolog Zdeněk Doležal.
Kousnutí vosy nebo sršně může vyvolat anafylaktický šok, který někdy končí až smrtí člověka. Zdravotníci varují, že zejména alergičtí lidé mají být na podobné situace připraveni.
"Alergici by u sebe měli mít vždycky alespoň tabletku dithiadenu a po bodnutí ji rozkousat. Za poslední dva týdny jsem byl u tří případů a vím, že sezona je letos opravdu výjimečná," potvrzuje lékař Bronislav Dvořák.
Ten zaregistroval i fakt, že reakce na kousnutí - dušnost a rychle se šířící vyrážka - jsou letos bouřlivější než v jiných letech.
Sršni si často staví hnízda ve střechách domů a dutinách stromů. Hasiči je pomáhají likvidovat tehdy, když jsou ohrožené životy a zdraví lidí i zvířat, nebo když je potřeba použít výškovou techniku. Letos už likvidovali dokonce metr velké sršní hnízdo.
"Minulý týden jsme odstraňovali hnízdo z bývalého kulturního domu v Dlouhé Vsi na Sušicku. Sršni se zabydleli ve štítu devět metrů nad zemí. Hasiči tam museli ze žebříku rozebrat palubky až pod plechovou střechu, aby je mohli usmrtit," popisuje Vaško.
Do vybavení záchranářů proto patří i včelařské kukly, rojáčky, sirné knoty a přípravky na hubení. Účinnou zbraní na menší roje je průmyslový vysavač. Hasiči už pomáhali také včelaři, který si nedokázal poradit se sršni, kteří napadli jeho včelstvo v úlech.
Na seznamu letošních výjezdů jsou především rodinné domy, ale také dětské letní tábory či ústav pro postižené lidi. V některých případech pomáhají bojovat s hrozbou hmyzího útoku pracovníci specializovaných firem.
Nejčastěji si lidé hubí kolonie vos či sršňů sami a odborníci jim pouze poradí, namíchají chemikálie, případně půjčí kukly či rukavice. Prostředky jsou velmi úzce zaměřeny na jednotlivé druhy hmyzu a dokonce i na různá vývojová stádia.
"Každý rok se lidé zhruba do půlky června potýkají se včelími roji, pak přijde čas vos a zhruba od poloviny či konce července jsou potíže se sršni," vysvětluje Martin Zíka.
Zvýšený výskyt sršňů se připisuje především horkému počasí. "Sezona je mimořádná. Potvrzuje to i fakt, že jsem letos našel už dva brouky druhu, který žije v sršních koloniích a celá léta téměř není ke spatření," uvádí entomolog Doležal.
Sršni bývají považováni za užitečné, protože kromě ovoce či masa požírají také škodlivý hmyz. "Ale včelaři to tak určitě nevidí - sršeň dokáže obrovskými kusadly zlikvidovat včelu během chvilky," doplňuje Zdeněk Doležal.
Sršni začínají zhruba od září odumírat, přežívají jen oplodněné královny a ty zakládají napřesrok nová hnízda. Přibývající jedinci je pak rozšiřují do obrovských několikapatrových staveb.
