S výstavbou vozovny se začalo v roce 1949. Poválečný nedostatek oceli donutil projektanty upustit od původní představy ocelové konstrukce střechy. Náhrazena byla do té doby v republice nepoužitým postupem "železobetonové konoidální skořápky", který navenek budí dojem střechy složené z několika vystouplých ploch. Zrodil se tak na svou dobu stavební unikát. Vozovna byla určena pro 200 tramvají nového typu, avšak až do roku 1961 byly odtud vypravovány jen staré dvounápravové tramvaje.
V 60. letech byla většina prostor vozovny upravena na provizorní opravnu tramvají. Od 70. let se zde zkoušely nové typy tramvají, vypravovaly se odtud první tyristorové i tříčlánkové tramvaje. V 90. letech se začalo s rozsáhlou rekonstrukcí objektu. Do nového tisíciletí vstoupila hloubětínská vozovna s kvalitním zázemím pro zaměstnance a halou pro denní ošetření vozů s moderním mycím rámem.
