V celém Česku ubylo 72 155 lidí, a Praha se tedy na tomto počtu podílela více než 62 procenty. Navíc loni na jaře v české metropoli pobývalo 34 728 cizinců, kteří před 11 lety sčítáni nebyli. Podrobnosti o sčítání v celé republice čtěte ZDE.
V celé republice ubylo bez započítání cizinců a lidí bez občanství během deseti let přes 199 tisíc obyvatel. Praha ukrojila z tohoto počtu zhruba 40 procent.
Podíl na úbytku Pražanů má hlavně nižší počet dětí, svou roli sehrává i stěhování obyvatel například do satelitních obcí v okolí Prahy. V hlavním městě loni žilo necelých 157 tisíc dětí (přes 13 procent), téměř o 68 000 méně než před 11 lety. V roce 1991 děti tvořily 18,5 procenta pražské populace.
|
Další články o sčítání |
|
Statistici už vědí, kolik je Čechů |
Zřejmě i kvůli ekonomickým důvodům v Praze ubylo seniorů, a to o 50 tisíc. Téměř 242 tisíc Pražanů bylo loni starších 60 let (necelých 21 procent), z toho přes 145 tisíc žen. V roce 1991 žilo v hlavním městě 292 tisíc důchodců (24 procent), tedy přes 191 tisíc žen starších 55 let a více než 100 tisíc mužů nad 60 let.
Praha: centrum pracujících lidí
O tom, že do Prahy se sjíždějí lidé za prací, svědčí i nárůst počtu Pražanů v produktivním věku o téměř 71 tisíc. Z necelých 769 tisíc Pražanů v produktivním věku bylo loni přes 392 tisíc žen. V roce 1991 statistici napočítali téměř 698 tisíc obyvatel metropole v produktivním věku, z toho 343 tisíc žen.
Celkem žilo v Praze 614 tisíc žen a 555 tisíc mužů, kteří tak tvořili něco málo přes 47 procent pražské populace. V celostátním měřítku přitom muži loni představovali necelých 49 procent obyvatelstva.
Komunita cizinců
Z cizinců byli v Praze nejpočetněji zastoupeni Slováci (5068), Ukrajinci (4891), Rusové (3997), Vietnamci (2721), občané USA (1649) a Číňané (1134). Německé státní občanství podobně jako polské uvedlo přes tisíc lidí, k německé národnosti se ovšem přihlásilo 1791 a k polské 1486 lidí.
Slovenskou národnost si napsalo 19 257 lidí (o 4649 méně než v roce 1991), ukrajinskou 4699 (o 3535 více), ruskou 5301 (o 3999 více) a vietnamskou 2590 lidí (o 2555 více). Maďarskou národnost uvedlo 1671 lidí, bulharskou 1267, srbskou 1067 lidí.
K české národnosti se přihlásilo téměř 1,1 milionu Pražanů, k moravské 2567 (o 7277 méně), slezské 161 (o 197 méně) a romské 653 lidí (o 2185 méně). Přes 23 tisíc lidí národnost neuvedlo.
