Vyhláška, která změní lázeňskou péči, měla platit od ledna. Její vydání ale bylo odloženo. Kdy plánujete, že začne platit?
Vyhláška je nyní v připomínkovém řízení. O její účinnosti je uvažováno nejdříve k 1. dubnu příštího roku, eventuálně k 1. červenci. Duben považuji za nejbližší možný termín, červenec je nejzazší možný termín.
Změny v lázeňstvíMinisterstvo zdravotnictví po 14 letech změní seznam lázeňské péče. Návrh nové vyhlášky počítá s tím, že z pojištění zcela hrazené pobyty se zkrátí z 28 na 21 dnů. Příspěvkové pobyty, kde si pacient hradí stravu a ubytování, zřejmě budou místo třítýdenních jen čtrnáctidenní. Pojišťovny přestanou hradit edukativní pobyty pro pacienty s nově diagnostikovanou cukrovkou. V řadě případů lidé budou moci do lázní pouze dvakrát. Změní se také pravidla pro dětské léčebny. Více o plánovaných změnách v lázeňství čtete tady. |
Jaké máte na změny ohlasy?
Tím, jak svaz lázní vypustil poplašné zprávy, že objem péče bude snížen o 1,5 miliardy, vyvolal reakci nejen odborných, ale i veřejných kruhů. Zaznamenali jsme dokonce jisté formy petice občanů, kteří využívají lázeňskou péči v určité indikační skupině. Obdobné formáty jsou i od zaměstnanců lázní. Ti se bojí, že přijdou o zaměstnání, protože z toho, co slyšeli, nabývají dojmu, že lázně přestanou existovat. V odborné rovině tady jsou připomínky lékařských společností. Některým se zdá náš přístup příliš měkký. Například gynekologická společnost se domnívá, že léčba už natolik postoupila kupředu, že lázeňská péče v jejich oboru už nemá opodstatnění. Jiné lékařské společnosti by naopak vše vrátily zpět a tvrdí, že 28 dnů pobytu je nezbytných.
Zapracujete některou z připomínek do vyhlášky?
Za rozumnou změnu, kterou bychom chtěli zavést do seznamu, považujeme návrh svazu lázní. Počítá s tím, že by se příspěvková léčba mohla zkrátit ze tří neděl na dva týdny.
Proč to chcete podpořit?
U příspěvkové formy léčby si pacient hradí ubytování a stravu, ale zároveň, pokud je v produktivním věku, si musí kvůli pobytu v lázních brát dovolenou. To je jedním z důvodů, proč 80 procent této péče není čerpáno. Přitom spousta návrhů na lázně je překlasifikováno revizním lékařem z komplexní, tedy z pojištění zcela hrazené varianty, na příspěvkový druh péče.
Nová vyhláška říká, že lidé se už nebudou moci jezdit do lázní učit to, jak žít s diagnostikovanou cukrovkou. Bude se to týkat i dětí?
Stávající návrh ruší pobyty en bloc. Pokud onemocní cukrovkou malé dítě, edukace se týká celé rodiny a je potřeba, aby ji převzala ambulantní péče, kde nic nebrání tomu, aby v počátku byl styk s rodinou a pacientem téměř denní. To se týká třeba i takových věcí jako je nácvik používání inzulinového pera či pumpy.Tady se lázeňská péče jeví jako zbytný prvek systému.
U některých diagnóz se lidé nově budou moci do lázní vrátit jen jednou. Znamená to, že ten, kdo v lázních byl už v minulosti, se tam po změně vyhlášky nedostane?
Jiné podmínky platí pro komplexní léčbu a jiné pro příspěvkovou. Obecně pro příspěvkovou léčbu u chronických pacientů platilo to, že pacient ji může absolvovat jednou za dva roky. Tato možnost zůstává. U komplexní podmínky definuje vyhláška. A pak to bude na revizních lékařích. Rozhodující bude zdravotní stav. Jestliže budete mít například reoperaci kyčle, tak logicky i po ní máte na lázně nárok.
Jenže pacienti si na chování revizních lékařů často stěžují. Když s jeho rozhodnutím nebudou spokojeni, mohou něco dělat?
Je tam obranný mechanismus v podobě stížnosti řediteli zdravotní pojišťovny. Poslední šance, kterou má, pokud pojišťovna nedodržuje seznam lázeňské péče, je ministerstvo zdravotnictví.
Svaz lázní ČR změny kritizoval s tím, že povedou k výraznému úbytku pacientů. To může podle něj znamenat propouštění nebo i konec některých lázeňských provozovatelů.
S takovými námitkami nemohu než hlasitě nesouhlasit. Stačí, když se podíváme, jak jednotlivá lázeňská zařízení vypadají. Jejich rozvoj v posledních 15 letech je naprosto evidentní. Nemáme například skoro žádné zařízení, kde by byly tří a vícelůžkové pokoje. Všude jsou maximálně dvoulůžkové. V současné době je situace poměrně stabilizovaná, nehledě k tomu, že řada lázní rozšířila svůj program o wellness péči.
Vyhláška rozšiřuje počet míst, kde se mohou léčit například dýchací choroby nebo dětští onkologičtí pacienti. Lázně ovšem upozorňují, že nemusí v příštím roce stihnout personální připravenost či jim zdravotní pojišťovny nemusejí dát smlouvy. Bude tedy vidět vůbec nějaká změna?
Nikdo nemůže říci, že bude překvapený čistým bleskem z nebe, protože o změnách se mluví už rok. Vyhláška nebude navíc platit dříve než 1. dubna. To znamená, že ještě stále tu prostor je.
V červnu jste říkal, že změny ve vyhlášce ušetří půl až jednu miliardu. Je tento odhad stále aktuální?
Zpřesnění po vnitřním připomínkovém řízení hovoří o půl miliardě ročně.
Kolik z těchto peněz chcete ušetřit příští rok, když vyhláška může platit až od prázdnin?
V příštím roce to nemůže být více než 250 milionů korun.
Tyto peníze mají být přesunuty na jiný typ péče. Budou někde příští rok kvůli posunutí účinnosti vyhlášky chybět?
Příští rok je jeden velký ekonomický otazník, protože všechno se bude odvíjet od toho, jak na nás dopadne krize eurozóny. Kromě hlasů, že peněz bude nedostatek, se objevují i ty, které říkají, že situace nemusí být tak tragická. Pokud by se ta situace vyvíjela vysloveně negativně, znamenalo by to pravděpodobně vydání novely úhradové vyhlášky. Ta by snižovala úhrady tak, abychom systém nedestabilizovaly.
Rodí se kvůli špatným ekonomickým prognózám nějaký krizový scénář?
Jsme v jistých debatách, které se zabývají těmi nejčernějšími scénáři. V případě zdravotní péče je nejčernější představa v tom smyslu, že by se muselo uvažovat o vyřazení určitých druhů péče z úhrad zdravotního pojištění. Měřítkem toho, že se něco musí dělat se systémem, je, dejme tomu, propad lhůt splatnosti pod 30 dnů. To už by znamenalo uvažovat o úpravě úhradové vyhlášky. V okamžiku, kdy by tady byl propad řádově desítek procent hrubého domácího produktu a nebyly by absolutně žádné zdroje, můžeme si představit, že by bylo podstatné, aby byla zajištěna akutní péče, péče o ty nejzávažnější choroby. Za zbytnou by pak byla označena například lázeňská péče, dopravní zdravotní služba. Asi bychom se vrátili k úvaze, zda platit amalgámové plomby. Znamenalo by to upravit zákon o veřejném zdravotním pojištění.
