Havel při převzetí vyznamenání na gruzínském velvyslanectví v Praze podpořil evropské směřování Gruzie a její teritoriální požadavky.
"Děkuji za to vyznamenání. Samozřejmě mě těší a dojímá. Zároveň si kladu otázku, zda si to zasloužím. Tu otázku si kladu při každé podobné příležitosti," řekl Saakašvilimu po převzetí vyznamenání Havel.
Podle Saakašviliho pád železné opony neznamenal pro státy bývalého východního bloku konec dějin, ale naopak jejich začátek. Gruzínský prezident Havlovi poděkoval za jeho vliv na demokratizaci postkomunistických států, která podle něj vedla k liberálnějším a tolerantnějším státům.
Český exprezident doufá, že se Gruzie bez krveprolití brzy vrátí do svých historických hranic. Někdejší sovětská republika by podle něj měla mít otevřený přístup do evropských institucí a možnost rozhodnout bez nátlaku o svém bezpečnostním zakotvení.
Gruzie ztratila po ozbrojeném konfliktu s Ruskem v roce 2008 své provincie Jižní Osetii a Abcházii. Obě vyhlásily s podporou Moskvy nezávislost.
Týdenní konflikt na Kavkazu začal před třemi lety útokem gruzínských jednotek na Jižní Osetii, který ruská vojska odrazila a provincii fakticky obsadila. Krátce poté vyhlásila Jižní Osetie a rovněž nedaleká Abcházie na Tbilisi nezávislost, kterou ovšem kromě Ruska a několika států nikdo neuznal. V Ženevě minulý týden bez větších šancí na úspěch začalo další kolo rozhovorů o gruzínských provinciích.
Havel v roce 2009 společně s některými dalšími bývalými státníky vyzval lídry EU, aby pojmenovali aktivní strategii, která pomůže vyřešit situaci v Gruzii a povede k tomu, aby Gruzie pokojně získala zpět své území, obnovila si teritoriální celistvost a ruské jednotky by se stáhly z gruzínského území. Putinovské Rusko už dříve označil za sofistikovanější typ autoritativního režimu.
Gruzínský prezident se účastní mezinárodní konference Forum 2000 konané pod Havlovým patronátem. Havel dnešní program krátce zahájil a uvedl několikaminutový předtočený pozdrav "své kamarádky", barmské disidentky Do Aun Schan Su Ťij.
Disidentka požádala účastníky konference podporu změn směrem k demokracii ve své zemi. "Lidé v Barmě trpí absencí právního státu," zdůraznila nositelka Nobelovy ceny za mír, která byla loni v listopadu propuštěna z domácího vězení. Stalo se tak krátce poté, co izolovaný barmský režim uspořádal první volby po 20 letech.
