Moc nezaprší ani příští dva týdny, hrozí historicky nejsušší období

Velmi teplé a suché počasí se v Česku udrží nejméně příští dva týdny. Červenec a srpen podle meteorologů budou možná vůbec nejsušší měsíce v historii pozorování. Nedostatek deště se projevuje na hladinách řek, klesají i zásoby podzemních vod. Rtuť teploměru se místy vyškrábe až téměř ke čtyřicítce.

Teploty v následujících deseti dnech budou výrazně nadprůměrné. „V maximech budou většinou přesahovat 30 °C, v některých dnech i 35 °C a v extrémech můžou vyšplhat až na 39 °C. Dle předpovědí z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí bude i druhá polovina srpna teplotně nadprůměrná,“ uvedl Český hydrometeorologický ústav ve své středeční zprávě.

Teplotní rekordy

Rekordy ve středu padly hlavně na stanicích v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Vesměs byly překonány údaje z roku 1994. Ve Strážnici na Moravě bylo 34,3 °C, ve Strání 32,2 °C, v Lučině 32 °C, v Kostelní Myslové 31,4 °C. V Rýmařově byl potvrzen rekord z roku 1931, kdy bylo 28,5 °C.

„Vůbec nejvyšší teplota 34,4 °C byla ve středu naměřena v Pasece na Olomoucku. Nebyl tak překonaný rekord 35 °C z roce 1947,“ uvedla pro iDNES.cz meteoroložka Milena Ferebauerová.

Srážky budou do poloviny srpna jen sporadické. Bouřky a přeháňky se objeví jen lokálně a jejich výskyt bude nerovnoměrný. „Pokud se tato předpověď naplní, bude období červenec-srpen 2015 nejteplejší a nejsušší od začátku meteorologických pozorování na území ČR,“ dodal ČHMÚ. Od začátku roku spadlo přibližně o třetinu srážek méně než normálně.

Na naprosté většině území panuje takové sucho, že v půdě je do hloubky 20 centimetrů vlhkost nižší než 30 procent využitelné vodní kapacity (údaj určuje potenciální zásoby vláhy dostupné určitým plodinám, pozn. red.). Ve velké části Jihočeského kraje, středního a horního Polabí se vlhkost půdy pohybuje na hodnotách takzvaného bodu vadnutí, pod nímž už rostliny začínají usychat. Sucho v hlubších vrstvách půdy postihlo také oblasti na jihu Moravy.

Ve vodních tocích se průtoky drží v rozmezí od 10 do 50 procent dlouhodobých srpnových průměrů. Nižší hodnoty hlásí přítoky středního Labe, střední Vltavy a v povodí Lužnice.

Hladina řek v některých úsecích klesla na průtokové minima. Týká se to například Labe v Jaroměři a Přelouči, Orlice v Týništi nad Orlicí, Lužické Nisy v Liberci, Kamenice ve Hřensku, Otavy v Písku, Lužnice v Klenovicích, Moravy v Moravičanech nebo Bečvy v Dluhonicích.

Ojedinělé bouřky a přeháňky podle meteorologů vedou pouze ke krátkodobým a jen malým vzestupům hladin menších toků. Poté voda rychle klesne na původní hodnoty.

Dlouhodobé sucho ovlivňuje také stavy podzemních vod. Až 54 procent mělkých vrtů hlásí úroveň hodnocenou jako silné až mimořádné sucho.