Onemocnět psychickou nemocí může každý. Středoškoláci se učí, jak ji řešit

  13:47aktualizováno  13:47
Duševní problémy postihnou každého pátého mladého člověka, dvě třetiny závažných psychických onemocnění propukají právě v dospívání. Prolomit stigma obklopující duševní zdraví a poradit studentům středních škol, kam se mohou obrátit o pomoc, se snaží projekt Blázníš? No a!, do kterého se v tomto roce zapojilo už patnáct měst.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Místo matematiky a češtiny jsou lavice na jednom z pražských gymnázií odsunuté na stranu. V kroužku sedí dvaadvacet přibližně sedmnáctiletých studentů. Proč dnes přišli? „Prevence duševního zdraví,“ odpovídají. Nic bližšího zatím nevědí.

Den vede Lea – zkušená psychoterapeutka pracující v Centru duševního zdraví. „Co vás napadne, když se řekne blázen, cvok?,“ snaží se prolomit ledy. Ticho. „Dělá divný věci,“ ozývá se po chvíli nejistě jeden ze studentů. Právě stigma, které duševní nemoci často obklopuje, se projekt snaží prolomit.

„Každého z nás může v průběhu života potkat psychická krize. Může se sejít víc faktorů najednou, například stres a problémy v rodině a v určitém momentu k tomu prostě může dojít,“ vysvětluje Lea. Podle evropských statistik postihnou duševní problémy každého pátého mladého člověka, dvě třetiny vážných psychických onemocnění propukají právě v dospívání.

Při otázce, zda by se žáci svěřili rodičům, většina z nich kroutí hlavami. V případě školní psycholožky však už nejistě přikyvují. „Je důležité vědět, jak o sebe pečovat a na koho se obrátit,“ popisuje Lea. Tím podle ní může být ať už odborník, linka, tak i rodič či kamarád.

Je rozdíl mezi duševním onemocněním a zlomenou rukou

Semináře s názvem Blázníš? No a! organizují organizace na středních školách napříč celou republikou. Experti na škole vždy stráví přibližně šest hodin. Žáci tak mají možnost setkat se jak se zkušenými psychology a psychoterapeuty, tak s těmi, kteří mají s psychickým onemocněním vlastní zkušenost.

První část programu je především vzdělávací. „Věnujeme se úzkostným a panickým poruchám, protože s těmi se studenti setkají nejčastěji. Poruchy nálad, deprese. Dostáváme se ale i k poruchám osobnosti, sebepoškozování, poruchám příjmu potravy,“ přibližuje Linda Nývltová z Fokusu Praha, která školské dny v Praze koordinuje.

V další části se seminář zabývá čtyřmi modelovými situacemi. Řeší se například, jak se chovat ke spolužákovi, který se vrací zpátky do školy po pokusu o sebevraždu. „Je rozdíl, když se zraníte a vrátíte se. Ty myšlenky jsou úplně jiné. Zranění postupně vyprchá, tohle ale ne,“ přibližuje jeden ze žáků. V třetí části se pak žáci setkají přímo s člověkem, který si duševní onemocnění prožil. To samo o sobě pomáhá korigovat řadu předsudků a obav.

Větší ochota vyhledat pomoc

Jenom v Praze proběhlo minulý rok jednadvacet takových dní, za toto pololetí pak dalších dvacet. „Vždycky je to otázka financování,“ přibližuje Nývltová. „Školské dny“ se však konají po celé republice, celkem je do projektu zapojených patnáct měst.

Výhody programu ukazuje výzkum z roku 2018 realizovaný Národním ústavem duševního zdraví. Podle něj jsou žáci po absolvování školského dne ochotnější vyhledat pomoc - podle výzkumu totiž platí, že čím dříve vyhledáme v případě duševních potíží pomoc, tím lepší je pak samotná prognóza jejich průběhu. Program však podle výzkumu také zlepšuje vztahy uvnitř kolektivu či vnímání duševních onemocnění jako takových.

Školské dny realizuje několik organizací napříč Českem, finance na ně shánějí různě – ať už z Evropských fondů, z regionálních rozpočtů měst, nadačních fondů či různých grantů. Některé z nich pak na realizaci aktivit programu využily i Norské fondy, například Lomikámen na Berounsku. „Jednalo se o projekt s názvem „Destigmatizační aktivity organizace Lomikámen“. Z Norských fondů byl mezi lety 2009 až 2014 podpořen částkou 622 742 korun,“ dodal zástupce ředitele odboru evropských fondů a investičního rozvoje Petr Čermák.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otroku, pošli výplatu. České studentky si našly na internetu novou obživu

ilustrační snímek

Bohatí cizinci začali díky sociálním sítím využívat nečekaných služeb českých vysokoškolaček. Nejde přitom o žádnou...

Kdyby každý plul jako Greta, zničí přírodu víc než letadla, tvrdí mořeplavec

Rudolf Krautschneider

Švédská aktivistka Greta Thunbergová se vydává z Velké Británie do New Yorku na jachtě, aby ostatním demonstrovala...

Do Španělska uprchlíky nepovezeme, vzkázali aktivisté z lodi Open Arms

Loď se 147 africkými migranty čekala v mezinárodních vodách asi 50 kilometrů od...

Humanitární loď Open Arms, která se 107 migranty na palubě kotví přes dva týdny u italského ostrova Lampedusa, odmítla...

Na Krétě onemocněl zájezd Čechů. Naše vina to není, brání se cestovka

Řecká pláž

Několik desítek českých turistů se na Krétě v posledních dnech nakazilo střevním onemocněním. Nyní sepisují hromadnou...

Sibiř lehá popelem, většinu požárů ani nehasí. Ekologická zkáza je obrovská

Lesní požáry v Krasnojarském kraji na východě Ruska (7. srpna 2019)

Sibiř hoří a ruští hasiči na požáry ani zdaleka nestačí. Z té obrovské masy stačili uhasit jen pouhá dvě procenta a s...

Další z rubriky

Ministerstvo životního prostředí dostane 250 milionů navíc na boj proti suchu

Alena Schillerová, Richard Brabec a Andrej Babiš na slavnostní inauguraci...

Ministerstvo životního prostředí dostane příští rok o 250 milionů korun více. Na dodatečném navýšení rozpočtu se na...

Benešová dostane ještě čtvrt miliardy, hlavně na Vězeňskou službu

Ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešová přichází na schůzi vlády. (15....

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová vyjednala do rozpočtu svého úřadu na příští rok dalších 251 milionů korun....

Rodina čtyřčat má potíže s financováním pečovatelky, obrátila se na Maláčovou

Ministryně Jana Maláčová navštívila rodinu čtyřčat (22. srpna 2019).

Dvaadvacátá česká čtyřčata oslavila v červnu své první narozeniny. S péčí o celkem pět dětí rodičům pomáhá terénní...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz