„Odmítám zkoumat, jestli někdo má, nebo nemá romský původ, jako ředitelku školy mě to nezajímá a nemám k tomu jakoukoliv pravomoc. Musela bych vytvořit dotazník nebo se ptát rovnou rodičů, jestli je jejich dítě Rom, a to dělat nebudu, příčí se mi to,“ uvedla ředitelka jedné ze základních škol na Liberecku, která si nepřála uvádět své jméno.
Ředitelé škol musí každý rok posílat ministerstvu školství informace o tom, kolik mají učitelů, jaké mají ve škole vybavení nebo třeba kolik dětí posílají na lyžařské kurzy. Jedna z otázek, která je od loňského září součástí sběru dat pořádaného ministerstvem, je však kontroverznější. Míří totiž na počet romských žáků.
Ředitelé škol musí v rámci sběru dat vyplnit například to, kolik romských dětí chodí k nim do školy.
Konkrétně mají ředitelé škol vyplnit, kolik romských dětí chodí k nim do školy, kolik jich předčasně studium ukončilo a kolik školu v minulém roce absolvovalo. Někteří ředitelé ovšem tuto kolonku odmítají vyplňovat a například všude napíšou nuly.
Podle ministerstva by nemělo být těžké romské dítě poznat. Ředitelům radí:„Za Roma je označen takový jedinec, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností hlásil, a/nebo je za něj považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů“.
Podle některých ředitelů je však tato definice příliš obecná a nedává jasný pokyn, jak mají informaci o původu žáků zjišťovat.
„Je to kontroverzní věc. Já sám s tím nesouhlasím, připadá mi diskriminační zjišťovat etnický původ kohokoliv, je to nevhodné. Navíc je těžké tyto žáky identifikovat, protože definice je velmi obecná a subjektivní. Podle toho nelze postupovat. Klade to na nás velkou odpovědnost, protože se můžeme splést a někoho poškodit,“ sdělil iDNES.cz ředitel ZŠ Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko. Podle něj by takový údaj neměly vykazovat školy, ale například matriční úřady.
Také pro základní školu Komenského náměstí v Praze je někdy těžké určit, které děti jsou romského původu. „Všichni naši žáci mají českou národnost. Musíme odhadovat, které děti jsou romské podle jejich jména, etniky nebo rodin, které pro ně chodí do školy,“ říká zástupkyně školy Ivana Pacholíková.
Důkaz pro Evropskou unii
Údaje o počtu romských dětí musí ředitelé vyplňovat od loňského září, kdy kvůli tomu školám napsal náměstek ministra školství Václav Pícl a požádal je o součinnost. Letos školy údaje musely odeslat do 10. října.
Podle Pícla resort přistoupil k evidenci romských dětí na základě rozhodnutí vlády, která v roce 2016 schválila Metodiku pro sledování a vyhodnocování Strategie romské integrace do roku 2020. Cílem této metodiky je „odvrátit negativní trendy ve vývoji situace značné části Romů ČR v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, zdravotní a sociální“.
Údaje vláda monitoruje kvůli rozsudku Evropského soudu, který již v roce 2007 potvrdil, že Česká republika diskriminuje romské děti, protože je až příliš často posílá do praktických (dříve zvláštních) škol. Výkazy tedy Evropské unii ukazují, jak se daří integrovat romské děti do běžných škol.
Zdeněk Ryšavý, ředitel neziskové organizace, která bojuje proti rasismu, se domnívá, že je v pořádku, že se podobné otázky v dotaznících objevují. „Sběr etnických dat je podle nás potřebný. Pokud chceme pomáhat určité skupině, tak k tomu potřebujeme mít data, musíme vědět, kolika lidem máme pomáhat a jedině tak můžeme zjistit, jestli je pomoc efektivní,“ sdělil iDNES.cz Ryšavý.
„Dříve tyto údaje sledovala Česká školní inspekce, nyní je v souladu s platným zněním školského zákona (novela účinná od 1. září 2016) navrhováno zajištění šetření v rámci samotné činnosti ministerstva,“ dodala mluvčí resortu Aneta Lednová.
 |
