"Děti z vysokoškolských rodin obecně lépe prospívají a mají menší problémy se zvládnutím učiva," konstatovali vědci. Zatímco univerzitní vzdělání pro svého potomka zvažuje 87 procent vysokoškolsky vzdělaných rodičů, z vyučených rodičů chce pro své dítě diplom jen čtvrtina.
"Lze předpokládat, že tyto kulturní nůžky se budou více a více rozevírat," řekl sociolog Jiří Šafr. Na úspěchu dětí ve škole se totiž výrazně podílí také způsob, jak tráví volný čas, zda chodí do kroužků a zda čtou. K tomu vedou lidé s vysokoškolským vzděláním své děti mnohem častěji než vyučení rodiče.
Přicházejí ambiciózní dělničtí rodiče
Zatímco na sportovní kroužky dává rodina vysokoškoláků měsíčně téměř 300 korun, u dělnických rodin je to polovina. Co se týká čtení, denně se mu věnuje 40 procent dětí ze vzdělaných rodin, ale jen 16 procent dětí dělníků.
Sociologové ale zjistili, že z dělnických rodin se rekrutuje asi 19 procent ambiciózních rodičů, kteří se svým dětem velmi věnují a snaží se je rozvíjet. "Děti z ambiciózní dělnické rodiny se vyznačují lepším prospěchem, více čtou, chodí častěji do knihovny. Jsou na tom podobně jako děti vysokoškoláků," uvedli vědci.
Tito rodiče se liší od klasických dělnických rodin, které sociologové nazývají jako pasivní. V porovnání s nimi "ambiciózní" rodiče častěji navštěvují divadla, koncerty či výstavy. Tyto dva typy rodin se liší i způsobem výchovy. "Pro ambiciózní rodiny je typičtější aktivnější přístup, častěji diskutují s dítětem o jeho budoucích plánech," píše se ve výzkumu.
Na úspěch mají vliv sourozenci i známí
Zajímavé je také zjištění, že na úspěch dětí mají vliv nejen samotní rodiče, ale mnohem více lidí z rodiny, včetně jejich počtu. Podle výzkumu tak platí pravidlo, že čím více sourozenců, tím méně mají rodiče času se jim věnovat. Počet bratrů a sester se tak projeví i na jejich úspěších.
Sourozenci ale mohou mít také pozitivní vliv, pokud dosáhli vysokoškolského vzdělání. V takovou chvíli se totiž stávají vzorem, který chtějí mladší v rodině napodobit.
Při hledání prvního zaměstnání pak zase k lepšímu profesnímu postavení napomohly široké kontakty mezi příbuznými a známými, kteří pomáhají najít klíčové informace o nabídkách práce.
Husákovy děti
Výzkum vycházel mimo jiné i z toho, jak byly vychovány Husákovy děti, tedy dnešní třicátníci. Jejich současné postavení přitom nejvíce ovlivnily aspirace rodičů a školní výsledky na konci základní školy.
Odborníci sociologického ústavu se shodli, že vliv rodiny je rozhodující pro budoucí uplatnění dítěte ve společnosti. Na úspěchu v životě se ale podílí i to, zda dítě aktivně tráví volný čas. Proto připravili příručku pro školy, která má učitelům poradit, jak přivést děti pasivních rodičů do kroužků.
