Připojuje se přes něj 97 procent českých dětí, 86 procent z nich je přes mobil online denně. Z počítače či notebooku se jich denně připojí 46 procent. Zjistil to průzkum EU Kids Online 2018, kterého se účastnilo 2 800 českých dětí ve věku od 9 do 17 let.
„Ještě v roce 2010, kdy se tento výzkum v Evropě uskutečnil poprvé, se z mobilního telefonu na internet připojovalo 37 procent dětí,“ říká David Šmahel z Masarykovy univerzity v Brně, který vedl tým zpracovávající data pro Českou republiku.
Prudce přibylo také dětí, které jsou na internetu značnou část dne. Zatímco v roce 2010 výzkum zaznamenal pět procent dětí, které byly o všedním dni online více než čtyři hodiny denně, nyní je to už 23 procent dětí, osm procent je jich ve všední den připojených více než sedm hodin denně.
Přesun na mobily přitom podle Šmahela oslabil už předtím ne příliš důslednou rodičovskou kontrolu toho, co jejich děti na internetu dělají.
„Ještě před několika lety byl počítač většinou v rodině sdíleným zařízením. Rodiče měli lepší přehled o tom, co děti na internetu dělají, i díky historii vyhledávání, častěji také do počítače instalovali programy, které přístup omezovaly. Do mobilních telefonů zasahují méně,“ říká Šmahel.
Ptali jsme se rodičů, zda dětem kontrolují internet na mobilu:
Že rodiče nějak sledují, co vidí na internetu nebo jaké aplikace používají, uvedla v roce 2010 pětina dětí, v roce 2018 už to bylo jen 11 procent. „Nikdy mě vlastně ani nenapadlo, že bych mohla mobily dětí nějak kontrolovat. Teď už jsou tak velké, že se bojím, že by to braly jako zásah do soukromí,“ říká pětačtyřicetiletá Věra z Prahy. Rodičovská kontrola se u nich soustřeďuje především na nastavení soukromí na sociálních sítích.
Hledění do obrazovek má negativní vlivTráví-li děti před obrazovkami počítačů, televizí, tabletů nebo telefonů déle než dvě hodiny denně, snižují se jejich kognitivní schopnosti. Stojí to ve studii, kterou tento týden zveřejnil britský časopis The Lancet. Výsledky svého výzkumu ohlásili kanadští vědci, kteří srovnali pozorování 4 520 dětí ve věku osm až jedenáct let z 20 míst v USA. Děti strávily denně v průměru před obrazovkami 3,6 hodiny. Ke zdravému režimu, který doporučují kanadští zdravotničtí odborníci, patří méně než dvě hodiny u obrazovek, devět až 11 hodin spánku a nejméně hodina fyzické aktivity. Poslední kritérium splnilo jen 18 procent dětí ze sledované skupiny. Celá skupina se podrobila poznávacím testům sestávajícím ze slovních a paměťových úkolů a z testů reaktivity a koncentrace. Prokázal se velmi úzký vztah mezi poznávacími schopnostmi na jedné straně a časem stráveným spánkem a u elektroniky na druhé straně. (Zdroj: ČTK) |
Přitom s rizikovým obsahem se děti na internetu běžně setkávají. Nezanedbatelné procento se jich také v minulém roce dostalo do situace, kterou ony samy vnímaly jako nebezpečnou.
Například videa, obrázky a další obsah, které v nějaké podobě ukazují, jak spáchat sebevraždu, si minimálně jednou týdně zobrazí pět procent českých dětí ve věku 9 až 16 let. S krutým nebo násilným obsahem se prakticky denně setkává osm procent dětí.
Odborníci se shodnou na tom, že rodiče by měli s dětmi o bezpečí na internetu mluvit. Téměř 60 procent dětí ale říká, že s nimi o tom, co dělají na internetu, rodiče nemluví buď vůbec, nebo téměř nikdy. Podobně málo se s dětmi baví o tom, jak se na internetu chovat bezpečně.
