Na černý kašel se v 19. století běžně umíralo. Je nebezpečný zejména pro malé děti, které se mohou dávivým kašlem zadusit.
Nyní se proti němu očkují jen novorozenci, ale ukazuje se, že vakcína u starších dětí špatně účinkuje. Existuje riziko, že mohou nakazit ty mladší.
Odborníci čekají, jestli počet nakažených bude letos větší než loni. Odhaduje se však, že už nyní je nemocných třikrát víc než minulý rok.
Plánované přeočkování proti černému kašli není jedinou novinkou v očkovacím kalendáři. Pravděpodobně od ledna 2009 by mělo odstartovat plošné očkování proti pneumokokovým infekcím. "Začneme buď zkraje příštího roku, nebo v roce 2010,“ upřesňuje hlavní hygienik Michael Vít.
Očkování by podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly bylo sice plošné, ale zároveň dobrovolné.
Pneumokok může i zabít
Rodiče by si tedy mohli sami zvolit, zda chtějí potomka chránit pomocí vakcíny, ostatní plošná očkování nařizuje zákon.
Pneumokok způsobuje například záněty středního ucha, ale může i zabít. Vyvolává zánět mozkových blan a způsobuje i celkovou otravu organismu. "Každá vakcinace je v zásadě výhodou. Existují sice vedlejší účinky, ale kladné výsledky převažují," schvaluje případné zavedení novinky profesor Havlík.
Odpůrci nového očkování argumentují, že vakcína děti neochrání spolehlivě. "A u dětí, které jsou očkované proti pneumokoku, lze také prokázat, že mají v nosohltanu více nebezpečných zárodků, jako je například zlatý stafylokok," varuje na svých internetových stránkách sdružení Rozalio neboli Rodiče za lepší informovanost v očkování.
Změny v očkovacím kalendáři se očekávají v době, kdy si lékaři budou připomínat padesát let od chvíle, co se u nás děti začaly pravidelně očkovat: bylo to v lednu 1959.
"Pravidelné očkování bylo na konci padesátých let přijato s nadšením," uvádí pamětník Jiří Havlík.
Československo tehdy podle něho jako první země zavedlo očkování proti dětské obrně. A výsledky byly fantastické. Zatímco ještě v roce 1953 propukla v zemi epidemie této nemoci a na obrnu umřelo 50 dětí za rok, od roku 1961 se u nás toto onemocnění takřka nevyskytuje.
Je tuberkulóza hrozbou?
Proti tuberkulóze se u nás děti začaly očkovat už v roce 1953. Nemoc se v Česku sice objevuje dodnes, ale většinou u imigrantů nebo lidí žijících na ulici.
Lékaři proto debatují, zda není čas provést změnu i u tuberkulózy. Podle některých odborníků není nutné přeočkování, které se provádí u jedenáctiletých dětí.
"Jedním z řešení by bylo očkovat pouze předem definované skupiny, jako jsou lidé, v jejichž rodině se nemoc objevila, nebo bezdomovci," vyjádřil se epidemiolog ze Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
Plicní lékaři se však brání. Tuberkulózu stále vidí jako velkou hrozbu. "Navrhovat rušení povinného očkování včetně přeočkování v jedenácti letech považuji za hazardování s ochranou veřejného zdraví," říká plicní lékařka Jana Nykodýmová z Říčan.
